Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

děti  byly  samostatnější  i  soupeřivější  a  vykazovaly  vyšší  motivaci  zvládat  obtížné  situace 

a nevzdávaly  se  tak  snadno.  Z toho  tedy  můžeme  usoudit,  že  intelektová  výkonnost  v tomto 

věku je značně závislá zejména na výkonové motivaci a dobrém pracovním postoji. K podání 

dobrého  výkonu  přichází  motivace  nejdříve  zvnějška,  kde  hraje  významnou  roli  především 

výchova rodiny, ale i školy. Později se však podání lepšího výkonu postupně stává záležitostí 

motivace  vnitřní,  mající  původ  v dítěti  samotném.  Skutečný  obraz  tvořivého  myšlení,  jež 

přináší nové a různorodé způsoby řešení, však běžné inteligenční testy ani Piagetovy pokusy 

nepodávají. Předpokladem úspěšných výkonů bývá často především pružnost a originalita, jež 

14 

je  v dětství  často  přehlížena  a  výchovně  doma  i  ve  škole  méně  rozvíjena  a mnohdy  spíš 

ojediněle systematicky posilována, přestože však právě poměrně paradoxně bývá v dospělosti 

celkem značně vyžadována (Langmeier a Krejčířová, 1998). 

K přechodu  do  etapy  formálních  operací  a abstraktnímu  myšlení  dochází  podle 

Piagetových  výzkumů  v prepubertě  i  pubertě.  Dalo  by  se  vystihnout,  že  především  v rámci 

puberty  dosahuje  intelekt  takové  úrovně,  která  umožňuje  účinné  studování  i  náročných 

vědeckých  poznatků  a jejich  soustav,  včetně  řešení  příslušných  úloh.  Podstatná  část 

mladistvých  však  nevyužívá  této  možnosti  vzhledem  k nedostatečné  motivaci  a  k množství