Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
zátěže (Thoits, 1986, in Mareš, 2001).
Příkladem může být pomoc při zpracování emocí během vzniklé situace, znovu uvedení
známých společenských rolí, provádění běžných aktivit, které odvádí pozornost od ohrožujících
vlivů (Prinstein a kol., 1996, in Mareš, 2001).
2 Znění otázek Otázka 17: Při přechodu z 1. na 2. stupeň jsem cítil/a podporu ze strany školy a učitelů.
Otázka 18: Při přechodu z 1. na 2. stupeň jsem cítil/a podporu ze strany kamarádů.
Otázka 19: Při přechodu z 1. na 2. stupeň jsem cítil/a podporu ze strany spolužáků.
Otázka 20: Při přechodu z 1. na 2. stupeň jsem cítil/a podporu ze strany rodičů.
37
3.2 Rizikové faktory zvládání zátěže
Těmito faktory označujeme okolnosti komplikující zvládání zátěže, tedy takové
skutečnosti, které zvyšují pravděpodobnost, že ve srovnání s náhodně vybraným jedincem
z celkové populace bude individuální vývoj daného dítěte narušen v emocionální, kognitivní,
sociální nebo akční oblasti. Význam zde může mít například zvláštnosti myšlení (např. dítě se
při uvažování neopírá o realitu, ale o svá přání), vývojové opoždění, postižení jedince, poruchy
učení a chování nebo dlouhodobé vyčerpání vnitřních rezerv (burn-out syndrom).
Z vnitřních faktorů komplikujících zátěž jsou zde významné zejména:
Naučená bezmocnost (learning helplessness). Vztahuje se k situacím, při nichž se jedinci zátěž
nedaří zvládnout, a které mají tendenci se stále do určité míry opakovat. Rozhodující zde není
sám neúspěch, ale způsob, kterým si vysvětlujeme jeho příčiny. Jedinec pociťuje, že negativní