Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

požadovaných výsledků (Wallston, Smith a Dobbins, 1987, in Mareš, 2001). 

Vnímaná  osobní  zdatnost  (self-efficacy).  Jde  o  jedincovo  posouzení  vlastních  schopností, 

způsobilosti  něco  vykonávat,  něčeho  dosáhnout.  Tato  záležitost  zpravidla  bývá  podložena 

rozumovými úvahami a podpořena argumenty. Můžeme vysvětlit osobní zdatnost jedince podle 

cílů,  jež  si  klade,  a  způsobů,  kterými  se  snaží  cíle  dosáhnout  či  podle  kvality  podávaných 

výkonů (Bandura, 1997, in Mareš, 2001).  

Dostatečné zvládací úsilí, kdy jedinec subjektivně hodnotí závažnost podnětů přicházejících 

z prostředí. Jestliže jeho hodnocení dospěje k závěru, že jde o zátěž, se kterou je potřeba něco 

udělat, nastupuje snaha, kterou chce jedinec oddálit nebo zmenšit negativní důsledky zátěže, 

vzdálit se od nežádoucího stavu, a v rámci možností také dosáhnout příznivého stavu či stavu 

společensky oceňovaného (Mareš, 2001). 

Obzvláště na tyto dva předchozí uvedené faktory bych zde kladl větší důraz, protože souvisí 

s mým  výzkumem.  Konkrétně  s výzkumnou  otázkou  151  z dotazníku  pro  žáky  6.  tříd.  Daná 

otázka se týká pocitu samostatnosti žáka. 

                                                 
1 Znění otázky 15: S přechodem na 2. stupeň se cítím samostatnější. 

36 

Významnými vnějšími zdroji zvládání zátěže jsou obvykle považovány hlavně: 

Sociální opora (social support). Lze ji vymezit jako uspokojování základních společenských 

potřeb  jedince  pomocí  vzájemného  působení  (interakce)  s jinými  lidmi.  Ze  základních