Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

54 

28. Ve své třídě na 2. stupni se cítím dobře. 

29. Učivo na 2. stupni zvládám. 

30. To, co jsem při přechodu z 1. na 2. stupeň očekával/a, se naplnilo. 

Nakonec byla položena ještě jedna dobrovolná otevřená otázka: 

Pokud  bys  ještě  něco  rád/a  poznamenal/a  k tomu,  jaký  byl  pro  tebe  přechod  

z 1. na 2. stupeň, máš prostor: (vytečkování 5 řádků). 

1.4  Výzkumné metody a hypotézy 

Pro získání výzkumných údajů týkajících se přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ od 

třídních učitelů žáků 6. tříd ze 4 (– 5) škol, celkem 7 učitelů, i samotných žáků 6. tříd ze 4 škol, 

celkem 7 tříd, jsem použil metodu polokvantitativního a kvantitativního výzkumu (umožňující 

získané údaje vyhodnotit  číselně). U každé z obou skupin účastníků (v uvedeném  pořadí)  jsem 

tedy  použil  jinou  metodu,  a  to  celkem  2 výzkumné  metody,  a  to  interview  (rozhovor) 

a dotazník. 

V této podkapitole bych obecněji popsal obě tyto metody a u interview pak ještě také uvedl její 

konkrétní použitý druh. 

Namísto slova interview používají někteří autoři slovo rozhovor. Význam slova rozhovor 

je však širší, tedy ne každý rozhovor je interview. 

Interview  je  výzkumná  metoda,  jež  umožňuje  zachytit  fakta  a  zároveň  se  i  hlouběji  dostat  do 

názorů a postojů respondentů (účastníků výzkumu). Obvykle jde o kontakt tváří v tvář, díky čemuž 

můžeme zároveň sledovat  i  některé vnější reakce respondenta. Jelikož jsou obsahem  interview 

otázky kladené výzkumníkem a odpovědi respondenta, můžeme jako výzkumníci právě podle jeho 

určitých vnějších reakcí pohotově nasměrovat postupný průběh kladení otázek (Gavora, 2010).