Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

jakékoliv jiné odpovědi, než je mezi předem nabízenými. 

Při  otevřené  otázce  nejsou  předem  nabízeny  žádné  konkrétní  odpovědi,  zjišťují  se  tím  širší 

informace. 

Jelikož interview díky přímému kontaktu výzkumníka s respondentem umožňuje v kladení otázek 

jistou  volnost  a  pružnost,  dává  se  v něm  přednost  otevřeným  otázkám  před  uzavřenými. 

Výzkumník  může  během  interview  otázku  přeformulovat.  Pokud  se  mu  zdá,  že  respondent 

neodpověděl dostatečně, může požádat o vysvětlení své odpovědi, případně může klást dodatečné 

otázky  (Gavora,  2010).  Ferjenčík  (2000)  označuje  původně  formulované  otázky  za  primární 

a další otázky za sekundární. 

Ve  svém  výzkumu  jsem  za  výchozí  zvolil  právě  otázky  otevřené,  které  jsem  případnými 

dodatečnými otázkami doplňoval. 

Interview  je  vhodná  metoda  pokud  hledáme  bezprostřední  osobní  nebo důvěrné  odpovědi.  Pro 

větší  „otevření“  respondenta  je  právě  jeho  osobní  kontakt  s výzkumníkem  důležitým 

předpokladem. Ten by měl být totiž zárukou pravdivých a dostatečných odpovědí. 

Prostředí, kde uskutečňujeme interview, musí být tiché a podle možností oddělené od jiného dění. 

Mělo by však být také kulturní. Ve škole bývají nejlepšími prostředími například kabinet, klub, 

prázdná  třída,  případně  školní  jídelna  (Gavora,  2010).  Své  interview  jsem  s třídními  učiteli 

zrealizoval v prázdné třídě nebo kabinetě. 

Obvykle rozlišujeme 3 druhy interview: 

Strukturované  interview.  Otázky  jsou  zde  dané  pevně.  Jeho  vedení  je  z časového  hlediska