Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

Podle  Ferjenčíka  (2000)  se  rozhovorem  jako  takovým  rozumí  zprostředkovanýa  velice 

interaktivní proces získávání dat. Interaktivnost je právě již zmíněné střetnutí  tváří v tvář, kdy 

výzkumník  zde  aktivně  vstupuje  do  jisté  situace,  čímž  bezprostředně  ovlivňuje  množství  i 

charakter  informací,  které  mu  respondent  sdílí.  Zprostředkovanost,  jako  jedna  z hlavních 

vlastností  informací  poskytovaných  respondentem  během  rozhovoru,  je  určena  specifickými 

záměry respondenta (z etických, společenských či emociálních důvodů) i jazykovou obratností a 

strukturou  a  povahou  jazyka.  V této  jazykové  souvislosti  je  vhodné  si  uvědomit,  že  to,  co  si 

myslíme nebo cítíme, nemusí být vždy možné vyjádřit náležitě pomocí řeči. 

Interview  pak  označuje  za  poznávací  rozhovor,  či  nástroj  pro  získávání  informací.  Tento  typ 

rozhovoru se vyznačuje tím, že respondent mluví relativně mnohem více než výzkumník. 

55 

Gavora (2010) uvádí, že pro úspěšné interview je důležité výzkumníkem navodit přátelský vztah 

a vytvořit otevřenou atmosféru. 

Jak už bylo výše zmíněno, obsahem interview jsou otázky a odpovědi.  

Otázky  v souvislosti  s rozhovorem  se  obvykle  rozlišují  na  uzavřené,  polouzavřené  a  otevřené.  

Na uzavřenou otázku může respondent odpovědět pouze výběrem z předem nabízených odpovědí. 

U  polouzavřené  otázky  může  být  výběr  předem  nabízených  odpovědí  následně  rozšířen 

vyžadováním  zdůvodnění  dané  odpovědi  nebo  umožněním  respondentovi  volného  doplnění