Politologie_vypracované_otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Přístupy k pojmu demokracie.Demokracie pluralitní/konkurenční/ a demokracie neo/korporativní.
Přístupy k pojmu demokracie:
Demokracie je nepochybně jedna z klíčových kategorií jak politické teorie, tak i praxe. Zároveň představuje i pojem mnohovýznamový, jak o tom svědčí více jak 300 definic a výroků, které byly k jeho vymezení shromáţděny.
Jednou z moţností, jak se v této významové šíři orientovat, je akceptace nejméně 4 častých přístupů k pojmu demokracie, s nimiţ se v současné době setkáváme.
První přístup ztotoţňuje demokracii se zabezpečením lidských a občanských práv. Demokracie v tomto smyslu spočívá nejen v právním (ústavním) zakotvení práv a svobod, ale také v jejich soudních (obecné, správní a ústavní soudy) a mimosoudních garancích (např.ombudsman). Právní zakotvení přitom musí respektovat základní standard, který je vtělen do mezinárodněprávních úmluv na ochranu lidských
práv. Tyto úmluvy zároveň konstituovaly i mezinárodní mechanismy kontroly lidských práv včetně kontroly soudního typu (Evropská a Americká úmluva o lidských právech).
Druhý přístup chápe pod pojmem demokracie takové uspořádání soustavy nejvyšších státních orgánů (formy vlády) a vertikální struktury státu (učlenění státu), které je zaloţeno na principu dělby moci, jejímţ smyslem je zabránit zneuţívání moci v rukou jednotlivce nebo 1 státního orgánu.
Princip dělby moci proto v prvé řadě vyţaduje rozdělení moci na moc zákonodárnou, která vyjadřuje obecnou vůli státu tím, ţe přijímá zákony, a moc soudní, která trestá zločiny a rozhoduje spory.
Dále však musí existovat mezi orgány reprezentujícími tyto moci „brzdy“ vyvaţující působení jednotlivých mocí, aby tak některá z nich nezískala rozhodující postavení.
V horizontální rovině se nejúplněji uplatňuje princip dělby moci v prezidentské republice (USA), jeho projevy ovšem nalezneme i v současné parlamentní formě vlády.
Ve vertikální rovině pak princip dělby moci spočívá v autonomii, tedy v samostatném, formálně (právně) i fakticky (finančně) zajištěném, rozhodování orgánů místní samosprávy.
Třetí přístup je moţno charakterizovat jako přístup axiologický. Demokracie je chápána jako prosazování hodnot, jako svoboda, rovnost, spravedlnost, pravda, láska ve společenských vztazích. Výstiţně pojetí tohoto přístupu najdeme v Hovorech s TGM Karla Čapka: „Demokracie není jen formou státní, není jen tím, co je psáno v ústavách, demokracie je názor na ţivot, spočívá v důvěře v lidi, v lidskost a v lidství, a není důvěry bez lásky, není lásky bez důvěry…demokracie je diskuze. Demokracie je hovor mezi rovnými…“ Podobně říká Václav Havel: „…bez souboru obecně přijímaných, obecně sdílených a všemoţně upevňovaných mravních hodnot, imperativů, závazků, měřítek a ideálů nebude fungovat ani zákon, ani demokracie…bez dobré vůle, slušnosti, rozumu, smyslu pro spravedlnost, odpovědnosti, lásky k pravdě a