Politologie_vypracované_otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Podle samotného Lijpharta byly nejblíţe konsenzuálnímu modelu demokracie konsociační. Blíţily se mu demokracie v Itálii a Francii (v období tzv. páté republiky) a prvky jak většinové demokracie (systém stran, většinový volební systém), tak i konsenzuální (dělba moci, rovnováţný bikameralismus federalismus) je příznačný pro demokracii v USA.
V 90. letech provedl klasifikaci vycházející z uvedených znaků irský politolog Mair, který státy v Z- Evropě rozdělil do 3 skupiny:
státy jako Holandsko, Švédsko, Belgie, Rakousko, které se přibliţují konsenzuálnímu modelu
státy jako SRN, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, u nichţ se setkáváme jak s prvky většinové, tak i konsenzuální demokracie
státy jako Francie, Itálie, Irsko, Velká Británie, blíţící se modelu většinovému
Koalice teorie koalic.Role opozice
„nová koalice“ (zda kaţdá změna uvnitř vlády nebo změna vyvolaná volbami, zda stejné sloţení vlády před a po volbách je změnou vlády).
Americká tradice studia koalic - W. Riker - studium situací, kdy o podíl na vládě soupeří minimálně tři hráči. Zisk kaţdého z nich je zaloţen na schopnosti navázat spolupráci s dalším z nich a vytvořit koalici. Hodnota koalice je posuzována její účinností (schopností zajistit většinu) a velikostí zisku v rámci vytvořené koalice (tj. počtem politických postů). Jako nejvýhodnější vnímá koalice s co nejmenší většinou, které zajistí svým členům co nejvíce politických postů.
Evropská tradice - zahrnuje do své analýzy i některé hůře formalizovatelné vstupy, např. politickou kulturu nebo politickou tradici (tj. případné vazby mezi politickými partnery z předchozích kol vytváření koalic). Interpretují tak ty situace, které není americký koncept racionality schopný vysvětlit. Do analýzy zavádí i vnitrostranické jednání v rámci koaličního vyjednávání.
- William Riker - termín „vítězné koalice“ = taková koalice, která odpovídá arbitrárně daným pravidlům. Všechny koalice, které nemají většinu, jsou prohrávající, tzv. „blokované“. Minimální vítězná koalice - stává se blokovanou, pokud přijde o jediného člena.
- Policyseeking přístup - nazírání na koalice jako na snahu uvést v ţivot svůj volební program. Názor, ţe strany se snaţí vytvořit takovou koalici, v níţ nejsnáze prosadí svou politiku.
Typologie koaličních vlád:
minimální vítězná koalice - koalice dvou a více stran, disponující parlamentní většinou, v níţ nejsou ţádní členové, kteří pro účast nejsou potřební. Typická pro politické systémy s menším mnoţstvím politických stran, zejména tzv. systémy dvou a půl strany.
velká koalice - vyznačuje se přítomností nadbytečných členů, kteří přinášejí dodatečné náklady. Vyskytují se např. v případě hlasování kvalifikovanými většinami, v bikameralismech. Jejich vysvětlení se opírá také o společenský kontext (segmentované společnosti).
menšinovékoalice - fungují zejména za následujících okolností: imobilita stranického systému, těsný výsledek voleb, specifické okolnosti (příprava ústavy), koaliční krize (caretakergoverment)