ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
specializované ústavní soudnictví v ČR
pravomoc přezkumu nemá každý soud, ale pouze soud pro tyto otázky určený – ÚS
pokud je ve státě takový soud jen jeden, jde o koncentrované ústavní soudnictví
zakotveno v Ústavě ČR (čl. 83-89) + zákonná úprava – zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Ústavní soud ČR je typem orgánu specializovaného a koncentrovaného ústavního soudnictví
rozdíly mezi difúzním a specializovaným ústavním soudnictvím nejsou tak velké, jak by se mohlo zdát, některé pravomoci jsou dokonce shodné, liší se jen způsob kontroly ústavnosti
typické znaky:
abstraktní kontrola: soud hodnotí ústavnost, aniž by vznikl konkrétní spor, kontrola může být následná (většinou) nebo preventivní
konkrétní kontrola: na návrh soudu, který má pochybnosti, zda je zákon, který má aplikovat na daný spor, v souladu s ústavním pořádkem
kompetenční spory mezi státními orgány
spory ve federaci mezi členskými státy navzájem, nebo mezi federací a členským státem
ústavní stížnosti: pokud se FO nebo PO domnívá, že zásahem státní moci bylo porušeno její základní právo
souzení nejvyšších státních funkcionářů za porušení ústavních povinností
rozhodování ve volebních věcech (neověření mandátu) a o ústavnosti politických stran
80 Postavení, pravomoc, působnost, složení Ústavního soudu. Postavení soudců Ústavního soudu.
80.1 Postavení, pravomoc a působnost ÚS
vychází z čl. 83 Ú → v něm uvedena ochrana ústavnosti jako jedna z funkcí státu → ÚS nositelem této funkce; aplikuje ústavní normy jako základní měřítko pro hodnocení konkrétního případu
orgán soudního typu, ale stojí mimo soustavu soudů (čl. 91 Ú)
rozhoduje metodami soudnictví (nezávislí soudci, nestrannost atd.)
jediné měřítko pro jeho rozhodování je nutnost ochrany lidských práv, ústavnosti a MS (čl. 10 Ú)
vztah Ústavního soudu k ostatním státním orgánům
organizační hledisko určuje, na kom je ÚS závislý z hlediska svého vzniku → vazba na prezidenta a Senát při ustanovování ústavních soudců → tímto ÚS získává legitimaci k výkonu své činnosti, důležitá je autonomie ÚS vůči ostatním orgánům, jeho personální i organizační nezávislost, tím, že je zakotven v Ústavě, je vyňat z pravomoci obyčejného zákonodárce
funkcionální hledisko → na jiných orgánech závislý z hlediska obsahu a směrů své činnosti, zahájení řízení jen na návrh oprávněného subjektu → vyloučeno, aby ÚS vstupoval z vlastní iniciativy do vztahů a sporů státních orgánů i jiných subjektů (FO, politických stran…)
ústavní soudnictví je významný prostředek ochrany menšiny (např. vládní opozice vůči vládní většině) → ochrana numerické menšiny v parlamentu → pokud většina prosadí nějaký zákon nerespektující nadzákonné předpisy, menšina má právo obrátit se na ÚS → ale nemůže se vměšovat do mocenských poměrů vytvořených demokratickými volbami