ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
proti rozhodnutí ÚS není přípustný opravný prostředek, jeho rozhodnutí je v rámci ČR nepřezkoumatelné, stále je ale možné obrátit se na ESLP
pravomoc ÚS = soubor práv a povinností ÚS → je vybaven prostředky, kterými vykonává záležitosti ve své působnosti → oprávněný vydávat nálezy a usnesení
působnost ÚS = vymezený okruh společenských vztahů, které ovlivňuje, vymezeno čl. 87 Ú
je povinen vykonávat pouze kompetence, které mu taxativně svěřuje Ú ČR v čl. 87/1, rozhoduje:
o zrušení zákonů nebo jejich ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem
o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem
o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu
o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod
o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora
v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25
o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiku podle čl. 65 odst. 2
o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení PS a Senátu podle čl. 66
o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak
o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony
spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.
tato působnost nemůže být obyčejným zákonem rozšířena nebo zúžena, může k tomu dojít pouze formou ústavního zákona → výjimkou je možnost zúžení kompetence ÚS cestou obyčejného zákona na základě ústavního zmocnění dle čl. 87/3 Ú → obyčejný zákon tak mohl stanovit, že namísto ÚS rozhoduje NSS o zákonnosti podzákonných předpisů a kompetenčních sporech ve vymezených případech
80.2 Složení ÚS
předpisy: Ústava ČR, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu + přiměřeně OSŘ, TŘ…
plénum Ústavního soudu
pro základní jednání pléna je nutné kvórum – obecně nejméně 10 soudců, v případě vyslovení zániku funkce nejméně 12 soudců
při rozhodování se vyžaduje většina z přítomných soudců, ve zvláště závažných případech (např. ÚZ, ústavní žaloba proti prezidentovi…) nutná kvalifikovaná 3/5 většina ze všech soudců
rovnost všech členů kolegia → z toho plyne právo každého soudce podat návrh na rozhodnutí, v praxi návrh na rozhodnutí podává vždy soudce zpravodaj
každý je povinen o předloženém návrhu hlasovat, zákon o ÚS nepřipouští možnost zdržet se hlasování, při rovnosti hlasů rozhodne ta polovina, která se drží dosavadního právního názoru
ÚS ve své judikatuře zdůrazňuje vázanost petitem návrhu, nikoli však argumenty, které navrhovatel předkládá
odlišná stanoviska soudců → 2 typy:
konkurence = pokud soudce nesouhlasí s odůvodněním
disent = pokud soudce nesouhlasí s výrokem, v praxi převažuje