Pracovní právo - otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Plná výše – škoda způsobená na věcech svěřených k vyúčtování (společná odpovědnost – výše měsíčního platu).
Porušení zakročovací a oznamovací povinnosti – maximálně trojnásobek měsíčního výdělku.
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE VŮČI ZAMĚSTNANCI
Do zákoníku práce bylo začleněno ustanovení, které upravuje zákonné pojištění zaměstnavatel za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, jehož cílem je chránit nejen zaměstnance, ale i zaměstnavatele.
Každý zaměstnavatel je pro případ pracovního úrazu či nemoci z povolání ze zákona pojištěn. Pojistný poměr vzniká spolu s pracovněprávním vztahem a trvá po celou dobu existence zaměstnavatele.
Škoda se nahrazuje celá (v penězích nebo uvedením v předešlý stav).
Pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu způsobil svým zaviněním i poškozený zaměstnanec, odpovědnost se poměrně omezí.
Zaměstnavatel má regres vůči tomu, kdo odpovídá zaměstnanci podle občanského práva.
Výše náhrady škody je vždy uvedena u konkrétní odpovědnosti.
Nástroje ochrany života a zdraví v pracovněprávních vztazích
V této otázce lze využít otázky na BOZP ze zvláštní části, taktéž otázku na (zvláštní) pracovní podmínky.
HISTORIE, VÝVOJ
Typickým znakem zákonodárství o práci jsou pravidla o organizaci práce a pravidla určující standardy práce a pracovních podmínek, včetně pravidel stanovujících technické a bezpečnostní parametry pracoviště.
První pravidla určená k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v horním zákoníku Václava II. Ze 13. století.
Přelom 18. A 19. století potřeba přijmout právní regulaci v oblasti organizace práce, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, hygieně.
Průmyslová velkovýroba úrazy potřeba norem k zajištění bezpečnosti.
Komplexnější normotvorba až v meziválečném období.
POJEM, SMYSL A ÚČEL
Zásada SP autonomie vůle ingerence veřejné moci do sféry smluvní svobody prostřednictvím kogentních právních pravidel, pouze pokud je to za účelem ochrany právem uznaných zájmů a hodnot, a pokud pozitivní důsledek bude větší než negativní.
I v současné době přetrvávají důvody, které vedly k rozvoji ochranného pracovního zákonodárství (byť v pozměněné podobě – psychické napětí, robotizace, moderní technika) stále jsou zde rizika ve vztahu k životu a zdraví zamce.
Účel: ochrana života a zdraví, ochrana majetkových zájmů zamtele, zvýšení produktivity a kvality práce, ochrana celospolečenských zájmů.
Cíl: vytvořit pravidla k zajištění příznivého a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí.
§ 102/2,5.
Užší smysl = soubor technických, technologických, organizačních a jiných opatření, která zajišťují zaměstnancům, případně dalším osobám nacházejícím se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích, přímou ochranu zdraví a života (pracovní tempo, pracovnělékařské služby, technické parametry pracoviště – osvětlení, hluk, teplota, vlhkost, zákaz výkonu některých prací těhotným a ženám do 9 měsíce po porodu, mladistvým – ražba štol a tunelů atp.).
Širší smysl = ještě pravidla a normy v oblasti organizace a rozvržení práce (pracovní doba, doba odpočinku, dovolená, včetně např. Pravidel o čerpání dovolené, pravidel o rozvrhování pracovní doby, limitů přesčasové práce atp.) A dále pravidla regulující práci osob, u nichž důvod k určitým omezením plyne z jejich nedostatečné fyzické zralosti (limit 15 let pro vznik pracovněprávní způsobilosti, zákaz přesčasové práce mladistvých, omezení noční práce mladistvých, maximální rozsah týdenní pracovní doby – sčítání pracovní doby od více zaměstnavatelů, omezení maximální délky směny atp.) Či je takový důvod dán i v důsledku jiné sociální události mající zdravotní aspekt na straně zaměstnance či jiné osoby (přestávka na kojení, zpřísněná pravidla ve vztahu k přesčasové práci u těhotných, odlišná pravidla pro noční práci těhotných atp.).
V podstatě opisuje projevy ochranné funkce pracovního práva.