Pracovní právo - otázky ke zkoušce

B) Právní události

• PP může skončit na základě objektivní skutečnosti nastávající zcela nebo alespoň zčásti nezávisle na lidské vůli = právní události.

• I. Smrt zaměstnance – skončení PP (zamec už nemůže konat práci osobně), peněžité nároky však nezanikají.

• II. Smrt zaměstnavatele – pokud je FO, PP zásadně zaniká (§ 342), výjimka – pokračování živnosti.

• III. Uplynutí doby – ukončuje PP na dobu určitou.

• IV. Dosažení věkové hranice – podle knížky není dosažení věkové hranice zásadně právní událostí, která by měla za následek skončení PP, ale uvádějí to tam, tak to sem radši napíšu.

C) Úřední rozhodnutí

• V praxi ojedinělé, týkají se pouze cizinců nebo FO bez státní příslušnosti.

• § 48/3.

Pracovní doba: právní základy, funkce právní úpravy, základní pojmy

Právní základy

• Při stanovení délky pracovní doby právní úprava vychází z:

• Úmluvy mop č. 1 – omezení pracovní doby v průmyslu.

• Směrnice 2003/88/es ze dne 4. 11. 2003, o některých aspektech pracovní doby (naše právní úprava je zcela v souladu s ní).

• Ty shodně stanovují maximální předepsanou délku týdenní pracovní doby na 48 hodin včetně práce přesčas.

• Upraveno především zp (§ 78-100), případně jinými pp předpisy a na jejich základě kolektivními smlouvami (výjimky v souladu s § 100).

• Vláda nařízením 589/2006 stanoví odchylky úpravy zamců v dopravě.

• Podle § 4a je možné pap v ppv upravovat odchylně od zp, toto odchýlení však nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo anebo povinnost, které stanoví ZP nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.

Funkce právní úpravy

• Především ochrana zaměstnance:

• Stanovení maximální délky týdenní pracovní doby.

• Stanovení maximální přípustné délky pracovní směny bez práce přesčas (12 hodin).

• Povinnost zamtele poskytovat přestávky na jídlo a oddech (nejsou pracovní dobou).

• Stanovení maximálního možného rozsahu práce přesčas.

• Stanovení podmínek, za nichž je možné práci přesčas nařídit/dohodnout, včetně jejího rozsahu.

• Garantuje doby odpočinku (tím, že omezuje délku pracovní doby).

• Právní úprava pracovní doby spočívá ve stanovení její délky, úpravě práce přesčas, noční práce, pracovní pohotovosti, způsoby rozvrhování pracovní doby, včetně minimálních dob odpočinku.

Základní pojmy

• Pracovní doba = doba, v níž je zamec povinen vykonávat pro zamtele práci.

• Realizuje se zde obsah ppv – pap smluvních stran se uskutečňují zásadně v pracovní době.

• Uzavření pp zamec má povinnost konat osobně práci v rozvržené pracovní době, zamtel má povinnost zamci práci přidělovat, a přitom dodržet pracovní podmínky.

• Zp od r. 2007 jako pracovní dobu posuzuje jakoukoliv dobu přítomnosti zamce na pracovišti na základě pokynu zamtele (s výjimkou přestávky na jídlo a oddech), i doba, kdy je zamec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zamtele.

• Souvisí s právní úpravou doby odpočinku = doba, která není pracovní dobou – negativní definice (takže delší pracovní doba = kratší doba odpočinku a naopak).

• Práce přesčas je také pracovní dobou.

• Zamtel není povinen zjišťovat, zda a v jakém rozsahu zamec současně koná práci pro jiného zamtele v jiném ppv výjimka! Mladiství (tam se to sčítá a nesmí to přesáhnout 40 hodin týdně) – směrnice rady 94/33/es o ochraně mladistvých.

• Rozvržení pracovní doby – rovnoměrné x nerovnoměrné; nemusí být stejné pro všechny zamce, záleží na podmínkách a úkolech.

• Pracovní režim – maximální délka je stanovena pro jednotlivé režimy odlišně: