Pracovní právo - otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Výplata mzdy, srážky ze mzdy
SPLATNOST MZDY
Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíce, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jinou složku. Zaměstnavatel je povinen určit výplatní termín po projednání s OO.
Výplata může být vyplácena formou hotovostní výplaty nebo formou bezhotovostní výplaty na účet.
Z toho vyplývá, že výplatní období je nejvýše 1 kalendářní měsíc. Může být stanoveno kratší, nesmí však být delší.
Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li dohodnuto něco jiného (§ 142 ZP).
Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Na výplatu mzdy má zaměstnanec zásadně nárok ve výplatní termín. Mimo tento termín je zaměstnavatel povinen zaměstnanci mzdu vyplatit před nastoupením dovolené nebo při skončení pracovního poměru v den skončení tohoto PP.
Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy, popř. jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy poukázat částku určenou zaměstnancem na jeden účet zaměstnance u banky, a to nejpozději v termínu výplaty mzdy. Zaměstnavatel poukazuje určenou částku na svůj náklad a nebezpečí.
Výplatní páska – Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.
Mzda je tzv. osobní plnění, zaměstnavatel je povinen a oprávněn ji vyplatit jedině zaměstnanci, pokud zaměstnanec nepožaduje zaslání mzdy na účet u banky. Jiné osobě (včetně manžela) může být mzda vyplacena jedině:
a) Na základě písemné plné moci.
b) Rozhodnutím soudu (§ 142/6 ZP).
c) V případě úmrtí zaměstnance, kdy zaměstnavatel vyplácí mzdu postupně pozůstalým manželům, dětem nebo rodičům, jestliže se zemřelým v době smrti žili ve společné domácnosti.
d) Dědicům, je-li mzda předmětem dědictví.
PRODLENÍ A PROMLČENÍ
Jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci výplatu řádně a včas, je v prodlení a zaměstnanec může požadovat úroky z prodlení.
V ustanovení § 56 ZP je uvedeno, že pokud je prodlení delší než 15 dnů, je zaměstnanec oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr a vznikne mu nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Nároky na výplatu se promlčí v obecné promlčecí lhůtě, která činí 3 roky a začíná běžet ode dne splatnosti příslušného nároku. Uzná-li však zaměstnavatel výši i důvod nároku písemně, činí pak promlčecí lhůta 10 let. Poté propadá, jestliže nebyl v příslušné lhůtě uplatněn u soudu.