Pracovní právo - otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
SRÁŽKY ZE MZDY
Podle § 146 ZP mohou být srážky ze mzdy provedeny jen ve třech případech:
a) V případech stanovených zákonem.
b) Na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.
c) K úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem OO.
Dále lze srážky ze mzdy provést i podle NOZ (§ 2045 NOZ)
„Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.“
„Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.“
Srážky ze mzdy stanoví i přímo zákon:
Zaměstnavatel je povinen srazit zaměstnanci daň z příjmů FO ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na VZP.
Dále je povinen srazit zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro její přiznání, nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo.
Zaměstnavatel také musí srazit zaměstnanci ze mzdy částky nařízené soudem, soudním exekutorem, správcem daně a jiným státním orgánem.
Způsob výpočtu srážky ze mzdy upravuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Toto nařízení poměrně složitě stanoví, že základní částka, která může ze mzdy být sražena se rovná úhrnu dvou třetin částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zákona č. 117/1995 Sb., a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou sobu, které je povinen poskytovat výživné.
Pořadí srážek ze mzdy je upraven v § 147 ZP. Přednostními pohledávkami jsou daně, pojistné, příspěvek na sociální politiku a částky postižené výkonem rozhodnutí.
Předpoklady vzniku práva na cestovní náhrady, podmínky ovlivňující cestovní náhrady
Pokud zaměstnanec pracuje přechodně na jiném pracovišti než pravidelném, vznikají mu z tohoto titulu určité výdaje, na jejichž úhradu od zaměstnavatele má nárok, neboť byly vynaloženy při plnění pracovních povinností.
Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při:
Pracovní cestě (§ 42).
Cestě mimo pravidelné pracoviště.
Mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště.
Přeložení (§ 43).
Dočasném přidělení (§ 43 a).
Přijetí do zaměstnání v pracovním poměru: