2. MO pracovně právní vztahy

• za část roku obdrží zaměstnanec poměrnou část dovolené na zotavenou

• dovolená za odpracované dny

• zaměstnanci, kterému nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, protože neodpracoval v roce potřebných 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v rozsahu 1/12 nároku za každých 22 odpracovaných dnů

• dodatková dovolená

• poskytuje se zaměstnancům pracujících pod zemí při ražení tunelů, těžbě nerostů, v jiných nepříznivých podmínkách

• rozsah této dovolené je maximálně 1 týden a činí 1/12 dodatkové dovolené za každých 22 takto odpracovaných dnů

• další dovolená

• zaměstnanci, jejichž práce závisí na povětrnostních podmínkách, přísluší za každý týden dovolené čerpané v období s nižší potřebou práce další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše 1 týden

Placené volno

• zaměstnanec v době dovolené pobírá náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, takže se může zotavovat bez sociálních problémů

• nástup dovolené zásadně určuje zaměstnavatel

• zaměstnavatel může určovat dovolenou tak, aby byla vyčerpána vždy v aktuálním roce

• nařízení o čerpání dovolené se bude týkat i dovolené s nároky nižšími než 4 týdny

• je nutné ji vyčerpat nejpozději do konce následujícího roku

• pokud čerpání neurčí do 30. června následujícího roku zaměstnavatel, rozhoduje o jejím čerpání zaměstnanec sám na základě písemného oznámení zaměstnavateli ve čtrnáctidenní lhůtě

• nadstandardní nevyčerpaná dovolená se s výjimkou ukončení pracovního poměru nebude proplácet

• dovolená nepropadne pouze z důvodu překážky na straně zaměstnance (mateřská dovolená, nemoc zaměstnance)

• jestliže zaměstnavatel zaměstnanci změní původně určenou doni čerpání dovolené nebo ho z dovolené odvolat, je povinen uhradit náklady, které tím zaměstnanci vznikly

• v některých případech se dovolená přerušuje, byl – li zaměstnanec uznán neschopným práce pro nemoc či úraz

Náhrada mzdy při překážkách v práci

na straně zaměstnance např. z důvodů obecného zájmu:

• darování krve

• školení nebo studium

• svatba

• úmrtí v rodině

• přestěhování ve prospěch zaměstnavatele

• poskytnutí první pomoci

na straně zaměstnavatele např. prostoje zaviněné zaměstnavatelem či jiné provozní překážky (zaměstnanec obdrží zpravidla 80% průměrného výdělku, u nepříznivých povětrnostních vlivů 60% průměrného výdělku)

Bezpečnost zdraví při práci

zaměstnavatelé jsou povinni:

• zřizovat, udržovat ochranná zařízení podle poznatků vědy a techniky

• poskytovat zaměstnancům ochranné pracovní prostředky (např. brýle, rukavice, obuv, apod.)

• seznamovat zaměstnance s bezpečnostními předpisy

• zjišťovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání apod.

• zařazovat zaměstnance na pracoviště se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu a schopnostem

• stanovit zákaz kouření tam, kde pracují nekuřáci