EKONOMIE

7.3 Druhy nezaměstnanosti

Ekonomové rozlišují pět (někdy šest) základních typů nezaměstnanosti.

7.3.1 Frikční nezaměstnanost

Lidé, kteří přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého, jsou krátkodobě a „dobrovolně“ nezaměstnaní, protože se sami rozhodli hledat jinou práci. Tato nezaměstnanost nezpůsobuje ekonomické problémy (frikce = tření).

7.3.2 Strukturální nezaměstnanost

Souvisí se změnou struktury nabídky práce a poptávky po zaměstnancích, může znamenat značné problémy, zvláště při útlumu celých odvětví.

7.3.3 Cyklická nezaměstnanost

Mění se společně s vývojem hospodářského cyklu, v podmínkách recese má závažné důsledky.

7.3.4 Sezónní nezaměstnanost

Je spojena se sezónností některých prací, které nelze vykonávat po celý rok.

7.3.5 Klasická nezaměstnanost

Je vyvolána vysokými reálnými mzdami, kvůli kterým se nevyplatí udržovat pracovní místa.

7.3.6 Regionální nezaměstnanost

Nezaměstnanost související se stavem ekonomiky určitého regionu.

7.4 Škodlivost nezaměstnanosti

Nezaměstnanost znamená neefektivnost ekonomiky, která nemůže ve výrobě dosáhnout svého potenciálu. Zároveň může způsobit sociální problémy, např. růstem kriminality. Stát přichází o příjmy z daní, ať už přímých nebo nepřímých.

8. MEZINÁRODNÍ OBCHOD, FÁZE EKONOMICKÉ INTEGRACE

8.1 Mezinárodní obchod

Ekonomika státu se může více či méně zapojovat do mezinárodního obchodu, podle míry zapojenosti mluvíme o otevřené a uzavřené ekonomice.

8.2 Fáze ekonomické integrace

Hospodářský protekcionismus může mít různé formy – uplatňování vysokých cel, stanovení dovozních kvót, embarga atd. Důvody protekcionismu mohou být hospodářské (ochrana rozvíjejícího se odvětví, ochrana před dumpingem) i neekonomické (politické).

8.2.1 Pásmo volného obchodu

Na tomto integračním stupni zúčastněné země odstraňují celní a jiné bariéry, bránící vzájemnému obchodu. Některé organizace odstraňují bariéry pouze u určitého typu výrobků (např. ESVO se netýká zemědělské produkce). Vůči třetím zemím provádí každý členský stát pásma volného obchodu vlastní obchodní politiku.

8.2.2 Celní unie

Celní unie pokračuje v integraci započaté pásmem volného obchodu tím, že zavádí společná cla vůči třetím zemím. Žádná členská země celní unie si nesmí upravovat cla podle svých potřeb. Společná obchodní politika znamená společnou úpravu výše cel, společný postup liberalizace obchodu atd.

8.2.3 Společný trh

Společný trh znamená nejenom volný pohyb zboží, ale volný pohyb výrobních faktorů (v praxi tedy pracovních sil a kapitálu). Všichni občané zúčastněných zemí se mohou pohybovat po společném trhu, nabízet zde svou pracovní sílu.

8.2.4 Hospodářská a měnová unie

Volný pohyb zboží, osob a kapitálu zde doplňuje společná měna. Je zřízena centrální banka, členské země hospodářské a měnové unie už nemají možnost upravovat směnný kurs, provádět devalvaci a emitovat peníze. Hospodářská politika jednotlivých zemí je koordinována.