EKONOMIE

10.5 Klasická škola

10.5.1 Adam Smith [smis]

Období klasické školy ekonomického myšlení začíná rokem 1776 - rokem vydání Bohatství národů Adama Smithe a končí rokem 1871, kdy vyšla díla prvních ekonomů - marginalistů.

Za zakladatele klasické školy je právem považován Adam Smith. Svou knihu, dodnes považovanou za vrcholné dílo ekonomického liberalismu, nazval Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.

Adam Smith [smis] (1723 - 1790)

Skotský filozof a ekonom. V letech 1787–89 byl rektorem na univerzitě v Glasgow. Jako první se zde pokusil o výklad fungování ekonomiky v tržních podmínkách. Propagoval myšlenku svobodné tržní ekonomiky a obchodu bez omezení.

Základní motiv celé knihy je jasný - co je zdroj bohatství národa? Proč jsou některé národy bohaté a jiné chudé? Smith odpovídá: jen bohatí jednotlivci vytvářejí bohatý stát. Systém, který podporuje přirozenou egoistickou touhu člověka mít a vlastnit, který motivuje k práci, investování a ke spoření dělá pro své občany a nakonec i sám pro sebe tu nejlepší politiku. Ekonomika nepotřebuje žádné regulativní zásahy zvenčí, má v sobě zakódovaný samoregulující mechanismus, který Smith nazývá neviditelná ruka trhu. Snaha státu řídit vede spíše k úpadku než k rozkvětu.

Druhým motivem ekonomického rozvoje je pro Smithe dělba práce. Každý má vykonávat takovou práci, pro kterou má ty nejlepší předpoklady, a to i v mezinárodní dimenzi. Svobodný obchod byl proto pro Smithe základní předpoklad růstu bohatství.

Smith rozlišoval užitnou a směnnou hodnotu zboží. Na paradoxu hodnoty u vody a diamantu dokazoval, že směnná hodnota je nezávislá na užitné.

10.5.2 T. R. Malthus, D. Ricardo [rikárdou]

Optimismus Adama Smithe na konci 18. století vystřídala populační teorie Thomase R. Malthuse. Ústřední myšlenkou jeho teorie je tvrzení, že lidé nutně zůstanou věčně chudí. Zvýšení bohatství totiž vede k růstu populace, takže výsledný efekt ekonomického růstu je nulový.

Thomas Robert Malthus (1766 - 1834)

Anglický duchovní a ekonom. Proslavil se spisem Esej o principu populace, v němž zformuloval populační teorii.

Na Malthusovu teorii navázal David Ricardo svou prací o minimální mzdě. Podle něj dostatek pracovní síly nenutí zaměstnavatele zvyšovat mzdu v dlouhodobé perspektivě nad hranici existenčního minima. I kdyby k takovému zvýšení došlo, následná populační exploze by mzdy stlačila na minimum.

David Ricardo [rikárdou] (1772 - 1823)

Britský ekonom, jehož učení je vyvrcholením klasické ekonomie. Navazoval na dílo A. Smitha. Z díla: Zásady politické ekonomie a zdanění.

Dnes, v patřičném časovém odstupu, můžeme obě teorie hodnotit jako zákonité plody své doby. Průmyslová revoluce v Anglii skutečně vedla k růstu populace a k chudobě pracujících. Již ve druhé polovině 19. století se však obě teorie ukázaly jako chybné a byly opuštěny.