EKONOMIE

Opačná představa je založena na principu obecného blaha. Podle této teorie mají lidé stejné potřeby, které uspokojí autorita nad nimi - stát. Myšlenka státu jako garanta všeobecné spokojenosti se objevuje v nejpropracovanější formě u Platóna (427-347 př. n. l.). Platón navrhl rozdělení společnosti do skupin (vládci, strážci a řemeslníci), přičemž první dvě skupiny neměly mít žádný soukromý majetek a všechny jejich potřeby měl zajišťovat stát.

Platonův žák Aristotelés (384-322 př. n. l.) studoval možnosti svobodného obchodu, směny a tvorby cen. Úrok chápal jako nemorální požadavek a jeho vymáhání odsuzoval.

10.2 Merkantilisté a colbertismus

Merkantilismus považoval za základní zdroj bohatství oblast směny. Bohatství bylo chápáno jako co největší množství nashromážděných drahých kovů a peněz. Země, které neměly vlastní zdroje drahých kovů, mohly získat bohatství zahraničním obchodem. K tomu bylo ovšem zapotřebí orientovat domácí průmysl na výrobu určenou pro export. Z tohoto důvodu merkantilisté usilovali o státní zásahy do ekonomiky. Prosazovali zakládání státních manufaktur, podporu soukromého podnikání a umělé udržování nízkých mezd. Nízké mzdy měly být udržovány konkurencí na trhu pracovních sil, zajištěnou rostoucím počtem obyvatel. Dovoz měl být omezen prakticky jen na suroviny.

Colbertismus je souhrn názorů Jeana Baptista Colberta (1619 – 1683), ministra na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV., od roku 1665 správce státních financí. Colbertismus představoval realizaci merkantilistického učení ve Francii. Země se snažila o vývoz hotových výrobků (což se ale netýkalo zemědělské produkce) a rozvoj těch odvětví průmyslu, které se orientovaly na export. Podmínky k provádění této politiky byly mimořádně příznivé, neboť Francie zesilovala svou koloniální expanzi a začala vystupovat jako vážný konkurent Anglie. Francouzské loďstvo křižovalo světové oceány. Byla založena francouzská Východoindická společnost, královské manufaktury dodávaly luxusní exportní zboží, zvláště sklo, porcelán, jemný textil a gobelíny.

Colbertova politika měla negativní vliv na oblast domácí zemědělské výroby. Colbert otevřel domácí trh dovozu levného zahraničního obilí a neúměrně zatížil cly export obilí domácího. Francouzské zemědělství v podstatě jen stagnovalo. To otevřelo prostor ke vzniku konkurenčního ekonomického učení, tedy fyziokratismu, ve kterém naopak sféra zemědělství dominuje.

Hodnocení merkantilismu není jednoduchou záležitostí. Někteří ekonomové oceňují jeho kladné stránky (např. John M. Keynes - stimulace výroby), jiní naopak vidí převahu v negativních jevech (angličtí klasikové - dominantní úloha státu v ekonomice).

10.3 Fyziokraté

Název tohoto ekonomického směru je odvozen z řeckého termínu fyziokracie, který bychom mohli přeložit do češtiny jako vláda přírody („fyzis“ – příroda a „kratos“ – vláda, moc). Fyziokraté však sami sebe označovali jako ekonomy, termín fyziokratismus byl použit až později, když se začaly zdůrazňovat rozdílné názory ekonomických autorit na řešení národohospodářských problémů.