EKONOMIE

8.2.5 Politická unie

Politická unie již překračuje rámec ekonomie, neboť vede ke společnému vystupování v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany unie atd. Může mít různé formy, zpravidla se setkáváme s federací (v historii můžeme nalézt i příklady konfederačního uspořádání).

9. STÍNOVÁ EKONOMIKA

9.1 Definice stínové ekonomiky

Označení „stínová ekonomika“ se používá pro všechny nelegální aktivity v ekonomické oblasti. Legální jsou takové aktivity, které se podle zákona mají zdaňovat a v realitě se zdaňují.

9.2 Šedá a černá ekonomika

Stínový sektor ekonomiky ještě rozdělujeme na šedou a černou část. Šedá ekonomika je aktivita sice nelegální, ale bez kriminálního akcentu. Je to například dvojí zaměstnání - lidé mají své oficiální zaměstnání, ze kterého odvádějí daně a další, nepřihlášenou činnost. Dalším příkladem je práce v zahraničí bez pracovního povolení - tu obyčejně vykonávají přistěhovalci z méně vyspělých zemí. Velice často je to sezónní práce v zemědělství, práce důchodců, studentů a nezaměstnaných, sousedská výpomoc atd.

Do černé ekonomiky patří násilná kriminalita (hlavně krádeže aut a vylupování domů), hospodářská kriminalita, distribuce a prodej nelegálních drog, podvody atd.

9.3 Rozsah stínové ekonomiky

Podíl stínové ekonomiky na celkové ekonomické bilanci světa není malý. Experti Mezinárodního měnového fondu odhadují velikost světového produktu na 39 bilionů dolarů. Velikost stínového sektoru je asi 9 bilionů dolarů.

O rozsahu stínové ekonomiky v zemi vypovídá poměr produktu stínové ekonomiky k hrubému domácímu produktu. Zemí s největším rozsahem stínové ekonomiky je Nigérie (asi 80 % HDP), dále je to Thajsko a Egypt (70 %), Filipíny, Mexiko a Rusko (okolo 50 %). V Evropě je na prvním místě tradičně uváděno Řecko (30 %). Naopak nejmenší podíl stínové ekonomiky má Rakousko (asi 10 %). Úplně nejlépe jsou na tom v Japonsku a ve Švýcarsku, kde je tento podíl menší než 5 %.

Česká republika vychází ve srovnání s ostatními poměrně dobře - podíl stínové ekonomiky je asi 15 %. To je stejné jako ve Francii nebo ve Švédsku.

Na potlačení stínové ekonomiky (její úplná likvidace je nemožná) mají velký vliv sazby daní. Čím menší jsou daně, tím je větší ochota lidí přihlašovat své ekonomické aktivity. Zvýšení daní paradoxně přináší menší příjmy státnímu rozpočtu, protože lidé jsou ochotnější riskovat případný trestní postih. Ten, pokud nejde o černou ekonomiku, je beztak pouze finanční.

10. VÝVOJ EKONOMICKÝCH TEORIÍ

10.1 Úvod

Základy ekonomického myšlení objevujeme již v dílech starořeckých filosofů. Podle Epikura (341-270 př. n. l.) chce každý člověk maximalizovat pozitivní stránky života a minimalizovat stránky negativní. O tom, co je dobré a špatné, rozhoduje každý sám, na základě subjektivních pocitů a preferencí.