Východicka a základy světové kultury a literatury (1)

Sofokles zavádí (ale až díky Euripidovi se stal obecně známým) princip „deus ex machina“ – latinsky bůh ze stroje (řecky theos apo mechanes), šlo o řešení ve chvíli, kdy děj dospěl do bezvýchodné situace, hry nekončí tragicky, smrt je odvrácena náhlým zásahem bohů (neznamená to ale, že by to bylo od počátku bohy dáno) - tehdy opravdu herec nebo socha představující boha spuštěni pomocí zvláštního zařízení na scénu, od té doby tak přeneseně nazýván nečekaný způsob řešení zápletky, který nevyplývá logicky z předchozího děje, je jen jakoby zásahem shůry, šťastnou náhodou (nejen v literatuře).

Autoři tragédií:

Aischylos (525-456 př. Kr.)

„Oresteia“(jediná dochovaná starořecká trilogie) – vychází z báje o prokletí Tantalova rodu (za provinění zakladatele rodu jsou jeho příslušníci stíháni nekončící řadou vzájemných křivd a odplat). 1. část Agamemnon: Agamemnon, král Argu, se vrací jako vítěz po skončení trójské války do vlasti, je však zavražděn manželkou Klytaimestrou a jejím milencem Aigisthem. Klytaimestra tak mstí, že obětoval dceru Ifigenii v Aulidě na usmíření bohyně Artemis, aby zajistil úspěšné odplutí vojska do Tróje, a také Agamemnonovu nevěru (přivezl si Kassandru, dceru trojského krále). 2. část Oběť mrtvým: Po letech přichází do Argu (s přítelem Pyladem z Fókidy) Agamemnonův syn Orestes, aby na Apollónův pokyn dle rodových tradic odčinil otcovu smrt. Pomstu za podpory své sestry Elektry vykoná. Aigistha i Klytaimestru zabije. I lid (chór, otrokyně) souhlasil, nenáviděl tyrana. Výčitky svědomí ho však dovedou k šílenství, projevuje se to tak, že Orestes vidí Lítice (Erínye, bohyně krevní msty), pronásledují ho, chce jim utéci, způsobily to šílenství. Lid (chór) Oresta uklidňuje a ptá se, když to všechno skončí, ta zkáza, prokletí. (V jiných zpracováních těchto mýtů Orestes odchází do Tauridy pro sochu bohyně Artemis, aby se očistil od viny. Tam v Artemidině chrámu potká svou sestru Ifigenii, kterou Artemis tehdy při obětování nakonec zachránila. Orestes a Ifigenie se spolu vracejí do Řecka.) 3. část Smír (Usmířené Lítice): Orestes je v Apollonově chrámu v Delfách, uštván, stále ho pronásledují Lítice, přihnaly se za ním jak smečka i do chrámu, teď v něm unavené dřímají. Apollon bere Oresta pod svou ochranu, posílá ho za Athénou. V chrámu se objevil Klytaiméstřin stín, probudil Lítice, aby se dál hnaly za Orestem, je to vlastně jejich povinnost, Apollon jim vytýká, že štvou jen ty, kteří prolili krev svého rodu, ty, kteří prolili jinou krev, nepronásledují (tedy ani Klytaiméstru). Erínye se tedy ženou za Orestem až do Athén, Orestes klesne u sochy Athény před chrámem na Akropoli, hovoří k Athéně. Erínye kolem Oresta, vyhrožují mu. Objeví se Athéna, vyslechne obě strany: Erínye i Oresta, ten se představí, vyloží svou situaci, prosí Athénu o rozsouzení. Athéna vyhodnotí situaci jako neřešitelnou (vzhledem k dosavadním tradicím jsou v právu obě strany), rozhodne tedy o změně starého řádu, zřídí areopag = radu starších, aby místo ní rozhodl o Orestovi a i nadále soudil vraždy. Erínye se proti tomu bouří, ale soud začíná. Apollon přichází jako svědek, hájí Oresta a říká, že jednal dle vůle Dia. Proti zase svědčí Erínye (projevuje se zde svár matriarchální a patriarchální společnosti – muž, otec, král už je důležitější, jeho vražda má větší váhu). Areopag pak hlasuje (rys demokratičnosti), Athéna dá také svůj hlas pro Oresta, poměr hlasů je vyrovnaný, Orestes osvobozen. Erínye se s tím nakonec smíří, Athéna je uklidnila.