UVOD_DO_BIBLE_2013_III

a) neúmyslná přepsání nebo přeslechnutí

b) úmyslné korektury (provedené odborníky).

ad a) Velký vliv měla výslovnost řečtiny. V prvních stoletích křesťanského letopočtu probíhal proces změn výslovnosti řečtiny, jehož výsledkem byla výslovnost, jaká je běžná u moderní řečtiny. Některé varianty zde mají svůj původ. Samohlásky a se ve výslovnosti přestávaly rozlišovat. Např. Řím 5,1 jsou rukopisy rozděleny na ty, které mají (indikativ), a ty, které mají (konjunktiv).

Za četnými variantami stojí obyčejné přeslechnutí při diktování. Ke změně textu docházelo také, když písař svou předlohu špatně přečetl. Někdy zrak přeskočí od určitého slova ke stejnému nebo, částečně stejnému slovu na vzdálenějším místě a text mezi těmito slovy je vynechán.

Jsou-li nedopatřením zdvojena písmena nebo i slova, hovoří se o dittografii. V případě nepatřičného zjednodušení se hovoří o haplografii.

Na písaře působily také přirozené vlivy, jako únava a roztržitost. Vliv mělo i to, že mnohé texty NZ znali zpaměti. Tato znalost nebyla často přesná. Docházelo k záměně slov za jejich synonyma, která jim byla bližší. Ale takto způsobená škoda na textu je poměrně malá.

ad b) Vědomé a úmyslné opravy mají větší dosah než neúmyslné. Jsou ovšem také různého druhu a rozsahu, od malých oprav až po důležité dogmatické zásahy. Nejvíce změn bylo provedeno v 2. stol., kdy ještě nebyl považován text NZ za zcela nedotknutelný a posvátný. Vědomé změny textu NZ jsou zásadně dvojího druhu:

a) jazykové opravy a jazyková vyjasnění tam, kde se text zdál málo srozumitelný a chybný.

b) různá dogmatická vylepšení: Mt 5,22 má velký počet rukopisů přidáno slovo (bezdůvodně), protože odůvodněný hněv se jeví přípustný. 1 Kor 15,5 je v některých rukopisech zřejmě původní "dvanáct" (apoštolů) změněno na "jedenáct", protože Jidáš už nežil. Naprostá většina vědomých změn se dá rozpoznat jako pozdější korektura nebo nehraje žádnou větší roli. Vědomé změny v textu NZ byly převážně provedeny s dobrým a zbožným úmyslem. Z vědomého falšování textu lze obvinit Marciona a částečně snad Taciána.

4. Řecké rukopisy NZ

Řeckých rukopisů s textem NZ je velké množství. Počet známých rukopisů se stále zvětšuje. V 80. letech zahrnoval seznam 96 papyrů, 299 majuskulních rukopisů, asi 2795 minuskulních rukopisů a asi 2200 lekcionářů. Jen asi 60 z rukopisů obsahovalo původně celý NZ. Čtyři z těchto rukopisů obsahovaly původně také SZ. Text NZ je dochován v tak velkém počtu rukopisů, že se s ním nemůže srovnávat žádné literární dílo starověku.

Pořadí jednotlivých knih v rámci NZ je v rukopisech stálé v tom, že evangelia jsou na počátku a Zjevení sv. Jana na konci. Jinak je pořadí čtyř skupin rukopisů i jednotlivých knih v nich různé. Nejčastěji bývají Pavlovy listy až za katolickými epištolami.