Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




UVOD_DO_BIBLE_2013_III

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (288.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Katolickým protějškem k Bibli Kralické je Bible Svatováclavská. Autory překladu byli jezuité Jiří Konstanc, Václav Matěj Šteyer a Jan Barner. Výchozím textem překladatelů byla Bible Benátská, ale někde autoři užívali Bible Melantrichovy, dokonce i Bible Kralické, přihlíželi i ke staročeskému překladu z počátku 15. století. Svatováclavská Bible vyšla ve třech svazcích poprvé v letech 1677 - 1715 a podruhé v letech 1769 - 71. Na popud císařovny M. T. vyšlo v letech 1778 - 80 ještě třetí vydání s určitými textovými a hlavně pravopisnými úpravami. Bylo míněno jako laciné a lidové vydání Bible a je nazýváno Biblí císařskou.

Z biblických překladů obrozeneckých stojí za zmínku stylisticky vynikající překlad Františka Faustina Procházky, který vydal v r. 1804 překlad celé Bible ve dvou dílech. Autor přihlížel nejen k původnímu hebrejskému a řeckému textu Bible, ale i k starším českým překladům. Opravy většího rozsahu se odhodlal provést v Procházkově Bibli Innocenc Frencl. Bible vycházela od r. 1860. Je to první Bible vytištěná latinkou. Předcházející Bible od r. 1529 byly tištěny švabachem od německých tiskařů; nejstarší naše tištěné Bible měly zvláštní české písmo, které napodobovalo písmo starých rukopisů.

V letech 1864 - 72 vycházel osmisvazkový překlad a výklad NZ Fr. Sušila podle Vulgáty. V soustavném výkladu NZ byla Sušilova práce průkopnická, ale rozšíření jeho díla bránily zvláštnosti jeho jazyka (archaismy a neologismy, slova přejímaná z jiných slovanských jazyků i tvaroslovné odchylky). Jeho výklad však až donedávna představoval jediný úplný český komentář k NZ.

Významným biblickým překladovým dílem z počátku 20. stol. je Česká Bible s výkladem, která začala vycházet v r. 1917. Ve třech svazcích vyšel SZ od Jana Hejčla a v r. 1922 NZ od Jana Ladislava Sýkory. V r. 1934 ještě Hejčl provedl revizi překladu Sýkorova. Základem překladu obou autorů byla Vulgáta, ale překladatelé přihlíželi k původnímu textu hebrejskému, aramejskému i řeckému i ke staročeským překladům. Bible je vybavena četnými cennými poznámkami a obsáhlým úvodem.

Na ekumenickém překladu bible se začalo pracovat r. 1961. Později se ke skupině evangelických překladatelů přidali zástupci dalších církví. Překládalo se z původních jazyků, ale přihlíželo se i ke starým překladům, Sept., V. Překlad je dílem kolektivním, jeho konečná verze vznikala z diskuse členů komise, kteří se ujali překladu jednotlivých biblických knih. Veřejnost a česká biblistika získaly dílo mimořádné odborné i literární hodnoty.

Tento ekumenický překlad, doprovázený výkladem, vycházel postupně po svazcích, jichž bylo celkem 16, v nakladatelství Kalich v letech 1968 - 84. Vydání v Kalichu neobsahuje Dt knihy. V letech 1978 - 84 byl překlad revidován a přepracován a doplněn o překlad Dt knih. Byl vydán v Charitě v roce 1987 (s vročením 1985) a pak znovu ve Zvonu v roce 1991.

Témata, do kterých materiál patří