UVOD_DO_BIBLE_2013_III

c) Hypotézu společné ústní tradice: pro misijní účely bylo velmi brzy vytvořeno ústní evangelium. Při další misijní činnosti bylo přeloženo z aramejštiny do řečtiny a jeho písemným zachycením vznikla naše synoptická evangelia. Nevysvětluje dostatečně úzkou příbuznost synoptiků, proti níž stojí rozdíly i v textech, které se zřejmě často opakovaly (modlitba Páně, Ježíšova slova při poslední večeři).

d) Vzájemná literární závislost evangelií - více konkrétních teorií. Protože máme tři synoptická evangelia, jsou možné různé kombinace jejich pořadí. A je možné počítat i s dalšími prameny. Nejdříve zde byla představa, která odpovídá tradičnímu pořadí synoptiků. Do této skupiny řešení patří také dnes nejznámější řešení synoptické otázky, tzv. teorie dvou pramenů. Prvním krokem k této teorii bylo zjištění, že Mt a Lk se spolu shodují do té míry, jak se shodují s Mk. Jedná se zvláště o shodu v pořadí perikop. Z tohoto pozorování pak vyplývá priorita Markova evangelia.

Druhou část této teorie je pak závěr, že Mt a Lk použili pro sepsání svých evangelií kromě Mk ještě jeden pramen, který obsahoval převážně Kristovy výroky (logia), protože takový ráz má společný text Mt a Lk mimo Mk. Vžilo se pro něj označení Q (Quelle = pramen). Tato teorie počítá se vzájemnou nezávislostí Mt a Lk, protože např. oba mají vyprávění o Ježíšově dětství, ale jejich podoba je zcela rozdílná.

Teorie dvou pramenů nedovede vyřešit všechny problémy vzájemného vztahu synoptických evangelií beze zbytku ve všech případech. Tyto obtíže se snažili někteří řešit, a to už od počátku šíření teorie dvou pramenů, předpokladem, že Markovo ev., kterého užili Mt a Lk, mělo primitivnější podobu než kanonický Marek (tzv. Ur-Mk nebo Proto-Mk). Mnohem mladší je předpoklad, že předlohou pro Mt a Lk bylo Mk v přepracovanější podobě než je kanonický Mk (tzv. Deutero-Mk). Přes poměrnou rozšířenost není rozhodně teorie dvou pramenů žádným dogmatem, ale skutečně jen teorií nebo hypotézou.

2. Evangelium podle Marka

Podle teorie dvou pramenů je Mk nejstarší ze synoptických evangelií. Jedná se o nejkratší evangelium. Stavba Mk:

Úvod (1,1-13 [kázání Jana Křtitele, Ježíšův křest, pokušení])

I. Působení v Galileji (1,14-4,41)

II. Působení na druhém břehu a v Galileji (5,1-9,50)

III. Cesta do Jeruzaléma a působení v něm (10,1-13,37)

IV. Utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (14,1-16,20)

Tradice považuje za autora „Jana, nazývaného Marek“ (Sk 12,25), učedníka apoštolů Petra a Pavla. V domě jeho matky Marie se shromažďovali jeruzalémští křesťané a tam našel útočiště Petr po svém vysvobození z vězení (Sk 12,12). Marek se zúčastnil 1. misijní cesty s Barnabášem a Pavlem (Sk 13,5), cestu však nedokončil (Sk 13,13). S jeho jménem se však setkáváme ještě v listech (Fm, Kol, Tt …