UVOD_DO_BIBLE_2013_III

Začátek Jan (prolog) může vést k úsudku o helenistickém pozadí tohoto evangelia. Jeho další text však ukazuje nezakrytě na dobrou znalost palestinských poměrů a palestinského místopisu. V Jan jsou uvedena i některá méně významná místa: Betánie za Jordánem (1,28), Kána v Galileji (2,1.11; 4,46), Sychar v Samaří (4,5) se studnou Jakubovou (4,6). Jan prozrazuje znalost židovských svátků. Nacházíme v něm přesné časové údaje (které se ovšem nedají překontrolovat, ale nepůsobí nevěrohodně): 1,39 ("desátá hodina" = asi 16 hodin), 4,6 ("asi šestá hodina", tj. kolem poledne), 12,1 ("šest dní") … Tyto údaje vzbuzují dojem, že jejich autorem je rodilý Palestinec, dokonce, že pocházejí od očitého svědka. Právě v závěru evangelia nacházíme větu, která tomuto dojmu odpovídá (21,24): "Toto je učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal, a víme, že jeho svědectví je pravdivé." Kdo to je? O koho se jedná? V souvislosti textu je jasné, že se může jednat jen o „učedníka, kterého Ježíš miloval“ (21,20). S ním se setkáváme i v předcházejících kapitolách Jan. Tradiční výklad v něm vidí apoštola Jana. Pro tuto identifikaci mluví účast v blízkém okruhu kolem Ježíše, dále to, že jména synů Zebedeových nejsou v Jan výslovně uvedena a také blízké spojení Jana s Petrem. Jsou však patrné také určité potíže, protože tento učedník vystupuje až v druhé části evangelia a že (viz 18,15) jsou naznačeny určité bližší vztahy k Jeruzalému.

Kromě tradičního ztotožnění milovaného učedníka s apoštolem Janem byly navrženy i jiné konkrétní identifikace, a to bratr Marie a Marty Lazar (Ježíš Lazara miloval) a Jan-Marek (kvůli prvnímu jménu a jeho původu z Jeruzaléma).

Někdy je snaha vidět v tomto učedníkovi pouze symbolickou postavu. Proti tomu však lze namítnout, že milovaný učedník vystupuje např. s Petrem, a ten zcela jistě nebyl pouze symbolickou postavou. Tento milovaný učedník byl asi Ježíšův učedník ještě z doby jeho pozemského života, který však nepatřil ke skupině Dvanácti a nezažil celé Ježíšovo působení, byl však svědkem posledních událostí Kristova života; snad pocházel z Jeruzaléma.

Problematika původu a vzniku Jan spočívá v několika rovinách. Otázka „učedníka, kterého Ježíš miloval“ je pouze jednou z otázek. Diskuse kolem vzniku Jan bude ještě pokračovat. Identifikace milovaného učedníka s apoštolem Janem nebyla sice definitivně vyloučena, působí však nemalé potíže. S více stadii při vzniku Jan však musíme počítat.

Už zběžné srovnání Jan s předcházejícími třemi evangelii ukazuje na jeho odlišný charakter. Nelze však říci, že by Jan nebylo evangelium, patří tedy ke stejnému literárnímu druhu jako synoptikové. I z obsahového hlediska existují shody. Celá řada perikop hovoří o týchž událostech nebo má stejné téma: činnost Jana Křtitele (1,19-36), vyčistění chrámu (2,13-22), nasycení pěti tisíc a chůze po jezeře (6,1-21), vjezd do Jeruzaléma (12,12-19), poslední večeře (13,1-30), Ježíšovo odsouzení a ukřižování (kap. 18 a 19), prázdný hrob a zjevení Zmrtvýchvstalého (kap. 20 a 21). I nesporně paralelní perikopy vykazují však obecně větší rozdílnost než jsou odlišnosti u synoptiků.