UVOD_DO_BIBLE_2013_III
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Autorem Mt byl zřejmě židokřesťan. Můžeme ho počítat ke skupině „vykladatelů Zákona“, kteří se stali „učedníky nebeského království“. Adresáty Mt musíme hledat mezi křesťany, kteří znalí dobře SZ a jimž byly známé také židovské zvyky. A to byli většinou židokřesťané, nejpravděpodobnější v blízkosti Palestiny, třeba v Sýrii. Zde zřejmě leží místo sepsání. Pro určení doby, kdy bylo Mt napsáno, jsme prakticky odkázáni na evangelium samé. Je z něho už patrné oddělení církve od synagógy, kdy se Izrael ve své většině postavil k poselství evangelia záporně (formulace jako "jejich zákoníci" 7,29).
Podle Mt 24,29 se zdá, že oddělení konce světa od zkázy Jeruzaléma je větší než v Mk. významné je Mt 22,6n. jako narážka na už proběhlé zničení Jeruzaléma („král se rozhněval, poslal svá vojska, ony vrahy zahubil a jejich město vypálil“. Dnes se počítá s tím, že Mt bylo napsáno mezi lety 80 až 90 po Kr.
4. Evangelium podle Lukáše
Podle teorie dvou pramenů se skládá z Mk, Q a S. (Evangelista sám hovoří o své spisovatelské činnosti 1,1-4.) Látky, která je tomuto evangeliu vlastní, je však znatelně víc než u Mt. Rámec Mk je však dostatečně patrný a tvoří kostru Lk. Rozdělení a obsah Lk:
Předmluva (1,1 -4)
Úvod (1,5-4,13)
I. Působení v Galileji (4,14-9,50)
II. Na cestě do Jeruzaléma (9,51-19,27)
III. V Jeruzalémě a okolí (19,28-24,53)
Lk sleduje rámec Mk. Materiál je v pasážích Lk 3,1-9,50 a 18,15-24,12 s nečetnými změnami sledu perikop. Mk 6,45-8,26 je v Lk vynecháno. Naproti tomu jsou do látky Mk zařazeny dva celky. Mezi Mk 3,19 a 3,20 je vsunuto Lk 6,20-8,3 (tzv. „malá vsuvka“) a mezi Mk 9,51 a 10,1 je vsunuto Lk 9,51-18,14 (tzv. „velká vsuvka“). Na počátku evangelia jsou zařazeny 2 kapitoly o Ježíšově dětství. Hlavně v těch textech, které jsou tomuto evangeliu vlastní, jsou obsaženy jedny z nejkrásnějších a nejpůsobivějších textů Písma sv.
Tradice o autorovi a vzniku Lk sahá až do poloviny 2. stol. Pro Lk nemáme svědectví od Papiáše. Nejstarším známým svědkem je sv. Irenej. Nejpodrobnější je starý prolog k Lk, podle něhož zemřel lékař Lukáš jako svobodný a bezdětný ve věku 84 let v Boiotii. Tento prolog možná pochází však až ze 4. stol. Tradice myslí Lukášem nepochybně toho, o kterém hovoří NZ: Fm 24, Kol 4,14 a 2 Tm 4,11.
Potvrzuje evangelium samo tuto tradici? Lukášovo povolání lékaře: Lk hovoří ve srovnání se zbývajícími synoptiky pozorně o nemocných a jejich nemocích. Tak se může zdát, že tato místa potvrzují údaje, že autorem třetího evangelia byl průvodce apoštola Pavla Lukáš, povoláním lékař. Lékařskou terminologii v moderním slova smyslu starověk vlastně neznal. Nelze tedy jednoznačně dokázat, že autor Lk byl lékařem. Ukazuje však něco v tomto evangeliu na Pavlova průvodce? Objevují se v něm některé myšlenky, které jsou společné s teologií Pavlových listů (např. univerzalita spásy). Pavlova specifická teologie je však v evangeliu málo patrná. Ze samotného Lk nelze rozhodně popřít svědectví tradice o autorovi tohoto evangelia.