UVOD_DO_BIBLE_2013_III
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Až asi za několik desetiletí po událostech Ježíšova života vznikají evangelia. Evangelia zachycují tradici o Ježíšovi v podání „evangelistů“ (jejich literárních autorů), kteří přitom zdůraznili určité myšlenky, které pokládali pro své čtenáře za důležité.
Svědectví o procesu vzniku jednoho evangelia máme Lk 1,1-4: kázání očitých svědků - první pokusy o písemné zachycení kázání - sepsání evangelia. Tyto jednotlivé fáze jsou spojeny proudem tradice.
Slovo "evangelium" (řec.) se objevuje už v Homérově Odysseji ve významu "odměna za dobrou zprávu". Logicky prvotní je etymologický význam „dobrá, radostná zpráva“. Význam, který je dnes nejběžnější, tzn. „kniha obsahující život a působení Ježíše Krista“, je doložen až v pol. 2. stol. u sv. Justina. Tento význam je však snad připraven už Mk 1,1.
Novozákonní význam předpokládá, že poselství o spáse v Ježíši Kristu je pouze jedno. Toto vědomí se do jisté míry uchovalo i tehdy, kdy se začalo slova "evangelium" užívat v množném čísle pro knihy NZ. Je to možné pozorovat na nejstarších nadpisech evangelií: KATA MAAION, KATA MAPKON, KATA OYKAN, KATA ANNHN, tj. "podle Matouše, podle Marka atd." Pořadí evangelií Mt - Mk - Lk - Jan, které je dnes běžné a které také v řeckých rukopisech převládá, je doloženo už v Muratoriho fragmentu.
1. Synoptická otázka
tři evangelia (Mt, Mk, Lk) jsou si velmi podobná obsahem i stavbou. Říká se jim synoptická (synopsis = přehled).
V synoptických evangeliích je nejenom stejný či podobný obsah, ale i stejné rozvržení látky (začátek Ježíšovy veřejné činnosti v Galileji, potom cesta do Jeruzaléma, a tam odsouzení k smrti a ukřižování). Často je stejný i sled jednotlivých perikop. Na druhé straně však existují mezi synoptickými evangelii nemalé rozdíly. Nejen v tom, co je v nich navíc (např. kapitoly o Ježíšově dětství u Mt a Lk, přitom ovšem rozdílné), ale také někdy v perikopách o stejných událostech. Tato skutečnost představuje určitý problém neboli synoptickou otázku.
Skutečnost synoptického problému byla známá už ve starověku, ale byla snaha spíše zdůrazňovat jednotu evangelijního podání než rozdíly mezi evangelisty. Vznik synoptických evangelií si zpravidla představovali v tom pořadí, v jakém jsou dnes v kánonu. Od poloviny 18. stol. byly předloženy nejrůznější hypotézy a návrhy řešení problému – žádný nebyl všeobecně přijat. Můžeme je roztřídit do skupin:
a) Teorie písemného (aramejského) praevangelia: synoptická evangelia vycházejí z jednoho původního evangelia, které bylo napsáno aramejsky. Toto řešení je nedostatečné.
b) Hypotéza fragmentů: Evangelia jsou výsledkem procesu sbírání a sestavení těchto krátkých lístků s poznámkami. Hypotéza není schopna vysvětlit sled perikop synoptiků. Dnes je prakticky opuštěna.