Učitelská způsobilost SZZ 2025
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
•
Chrání sebeobraz, ale narušuje vztahy a spolupráci.
C. Behaviorální obranné strategie Týkají se konkrétního chování ve škole.
a) Vyhýbání se školní práci
•
Žák se výuce vyhýbá – zapomíná úkoly, není připravený.
•
Tím se vyhne hodnocení, ale situaci neřeší.
b) Sabotáž vlastního výkonu
•
Vědomé nebo nevědomé zhoršování výsledku.
•
„Neučím se, protože když neuspěju, bude to kvůli tomu, ne kvůli mým schopnostem.“
•
Úzce souvisí se sebeznevýhodňováním (viz předchozí odpověď).
c) Agresivita nebo odpor
•
Odmítání spolupráce, zesměšňování učitele nebo spolužáků.
•
Slouží jako obrana před vlastním pocitem méněcennosti.
3. Proč žáci používají obranné strategie?
•
Ochrana identity – udržení pozitivního obrazu sebe sama.
•
Snížení úzkosti – vyrovnání se s tlakem na výkon a hodnocení.
•
Nedostatek nástrojů pro zvládání neúspěchu – absence emoční gramotnosti.
•
Vliv prostředí – soutěživé, autoritářské nebo jednostranně výkonnostní prostředí strategie
posiluje.
4. Jak učitel může pomoci?
Rozvíjet otevřenou a bezpečnou atmosféru
•
Kde je „OK“ chybovat a neúspěch je přirozenou součástí učení.
Podporovat růstové myšlení
•
Důraz na proces učení, ne jen na výsledek.
•
Oceňování snahy, zlepšení, vytrvalosti.
Poskytovat podpůrnou zpětnou vazbu
•
Místo srovnávání s ostatními raději porovnání se sebou samým v čase.
•
Zpětná vazba by měla být konkrétní, věcná a povzbudivá.
Učit žáky emoční gramotnosti
•
Pomoc se zvládáním emocí, reflexí vlastního učení, regulací stresu.
Shrnutí:
Obranné strategie nejsou známkou lenosti nebo nezájmu. Jsou to adaptivní reakce žáků na ohrožení
sebevědomí. Dlouhodobě však blokují učení a vedou k nižší školní úspěšnosti. Klíčem je empatie,
bezpečné hodnocení a podpora autonomie žáka.
Emocionální dopad na rodiče
•
Hodnocení žáka je často vnímáno jako hodnocení rodiče („nejsem dobrý rodič, když má dítě
špatné známky“).
•
To může vést k nadměrnému tlaku na dítě nebo naopak k odtažení se od školních záležitostí.
•
Rodiče mohou zprostředkovávat žákovi druhotnou emoční reakci – např. zklamání, hněv,
zmatek, což dále prohlubuje dopad hodnocení.
Vliv na emoce žáka a vznik obranných postojů
•
Pokud žák dlouhodobě zažívá negativní hodnocení, vytváří si obranné strategie:
o
zpochybňování autority učitele („stejně to není spravedlivý učitel“)
o
snížení zájmu o předmět („mě to nebaví“)
o
snížení aspirací („stejně to nikdy nebudu umět“)
•
Tento proces je popsán ve výzkumech jako “self-handicapping“, „sebeznevýhodňující
strategie” – žák záměrně sníží svůj výkon, aby si „ospravedlnil“ neúspěch a zachoval si pozitivní
sebeobraz.