Učitelská způsobilost SZZ 2025
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
•
Motivační funkce – správně podané hodnocení může podpořit vnitřní motivaci žáka, vést k větší
snaze a zájmu o učení.
•
Regulační funkce – slouží jako nástroj pro řízení a usměrnění vzdělávacího procesu (např. učitel
na základě výsledků upravuje tempo výuky).
•
Socializační funkce – ovlivňuje vztahy ve třídě, žákovu pozici ve skupině a jeho identifikaci se
školní rolí.
•
Selekční funkce – umožňuje rozhodovat o postupu žáka, přijetí na SŠ/VŠ apod. Tato funkce je ale
zároveň nejvíce kritizována pro svůj normativní a výběrový charakter.
Emocionální složka hodnocení
Emocionální dopad na žáka
•
Hodnocení není pro žáka neutrální – každá zpětná vazba má emoční náboj, který může být buď
posilující, nebo oslabující.
•
Pozitivní hodnocení posiluje sebevědomí, podporuje vnitřní motivaci a buduje pozitivní vztah k
učení.
•
Negativní hodnocení (např. snižující známky bez podpůrné zpětné vazby) může vést k:
o
úzkosti
o
strachu ze selhání
o
snížené sebedůvěře
o
vytváření obranných postojů (např. předstírání nezájmu)
1. Co jsou obranné strategie?
•
Jedná se o psychické mechanismy, které žák (často nevědomě) používá, aby ochránil svou
psychickou rovnováhu, sebedůvěru a sebehodnocení.
•
Nejčastěji se aktivují ve chvílích, kdy je žák konfrontován s neúspěchem, hodnocením,
kritikou nebo pocity méněcennosti.
•
Mohou být adaptivní (krátkodobě pomáhají zvládat stres) nebo maladaptivní (dlouhodobě škodí
učení a osobnostnímu růstu).
2. Typy obranných strategií ve školním prostředí
A. Kognitivní obranné strategie Zaměřené na myšlení, interpretaci situace.
a) Zlehčování selhání
•
„Tohle mě stejně nikdy nebude bavit, nepotřebuju to.“
•
Pomáhá snížit důležitost neúspěchu, aby se méně bolel.
•
Může však vést k cynismu a pasivitě.
b) Racionalizace
•
Žák si vytvoří „logické“ vysvětlení neúspěchu.
•
Např. „Kdyby byl test spravedlivější, měl bych lepší známku.“
•
Umožňuje externalizovat vinu, ale snižuje vlastní odpovědnost.
c) Srovnávání s horšími
•
„Já jsem na tom aspoň líp než Marek.“
•
Dočasné zvýšení sebevědomí – relativní úleva, ale nevytváří vnitřní motivaci k rozvoji.
B. Emoční obranné strategie Reagují hlavně na emoce spojené s hodnocením, jako je stud, úzkost nebo hněv.
a) Popření
•
„To se vlastně vůbec nestalo“, „Ten výsledek není důležitý“.
•
Může fungovat jako krátkodobá ochrana, ale brání reflexi a učení z chyb.
b) Potlačení emocí
•
Žák předstírá, že mu to nevadí, i když ho neúspěch bolí.
•
Neprojevené emoce se mohou hromadit a vést ke stresu, somatizaci, výbuchům.
c) Projekce
•
Žák připisuje negativní emoce nebo úmysly jiným („učitel mi to schválně ztížil“).