Učitelská způsobilost SZZ 2025

-obsah edukace také odráží ideologii vládnoucí vrstvy a ta se dále projevuje ve stanovených cílech
vzdělávání
-tvůrce dále vymezuje požadavky na ideál osobnosti, zařazuje se sem dědictví antiky, židovsko-
křesťanská tradice, osvícenské ideje, ideály humanismu, ideje informační společnosti a další
-tento model užívají vzdělávací obsahy již po staletí a záleží na každém jednotlivém státě, nakolik se jeho
jednotlivé faktory začlení do kurikula
-umožňuje poodhalit základní potřeby, které se na utváření vzdělávacího systému dané epoše uplatňují a
otevírá tak možnost k uvědomění si jeho jednotlivých strukturních momentů, nebo umožňuje spoluúčast
na jejich rozvíjení a naplňování
• Konstitutivní model kurikula
-vyrůstá ze základny virtuálního modelu fundamentálního a stanoví konkrétní požadavky na vzdělání v
dané společenské situaci
-subjektem je organizátor (státní orgán, odborná komise, manažer, politik)
-organizátor po zvážení společenských cílů, podmínek, zájmů a potřeb navrhne odpovídající kurikulum a
posléze jej prosazuje v rámci vzdělávacího systému dané země
-tento model reflektuje úroveň společenského rozvoje, vládnoucí režim, národní tradice, ekonomické
podmínky společnosti, kulturní úroveň a tak dále
-v tomto modelu vznikají různé druhy, formy a stupně vzdělávání, specifikují se výchovně-vzdělávací
cíle, vznikají učební plány, učební osnovy a nezbytné normativy
-tento model ovlivňuje prostřednictvím učebních osnov edukační práci učitele a učení žáků
-platnost je zajištěna zákonem, proto je dodržován učitel se na jeho tvorbě nepodílí
• Realizovaný model kurikula
-subjektem je učitel, který se většinou na tvorbě předchozích modelů nepodílí, je jen realizátorem
-objektem je edukační situace, vyučovací předmět, učivo a hlavně žák, který si osvojuje obsah vzdělání
-učitel vychází z modelu fundamentálního, respektuje konstitutivní, ale na jejich základě konstruuje
model realizovaný, který vyúsťuje do přípravy na výuku
-v současné době si mohou učitelé učivo přizpůsobovat – upravovat, obměňovat, redukovat i doplňovat,
tuto možnost jim poskytují rámcové vzdělávací programy, avšak podle odborníků toho řada učitelů
nevyužívá a setrvává ve svých návycích a stereotypech
Druhy kurikula
-druhy nebo také podoby kurikula:
• Realizované kurikulum – to, co je skutečně realizováno konkrétními učiteli v konkrétních školách a
třídách
• Doporučené kurikulum – dokument, který řeší základní koncepční otázky kurikula
• Předepsané kurikulum – oficiální dokument, který je závazný pro určité typy škol nebo pro celý
vzdělávací systém
• Podpůrné kurikulum – učebnice, časové dotace, zaměstnanci školy, vzdělávání učitelů, vybavení školy,
které podporuje realizaci předepsaného kurikula
• Hodnocené kurikulum – soubor testů, zkoušek a dalších nástrojů měření
• Osvojené kurikulum – to, co se žáci skutečně naučí

-terminologicky se ještě rozlišuje:
• Formální kurikulum – je oficiálně vytvořené a je zaváděné školskými dokumenty, je to komplexní
projekt cílů/obsahu/prostředků/organizace vzdělávání, je to i způsob realizace výuky, způsob její kontroly
a hodnocení výsledků výuky
• Neformální kurikulum – nenaplánované aktivity, které mají vztah ke škole, ale může se jednat i o
aktivity organizované školou jako jsou exkurze, výlety, soutěže a zájmové činnosti, patří sem například i
domácí studium, domácí úkoly žáků a také jejich příprava na vyučování
• Skryté kurikulum - není a také nemůže být vymezeno ve vzdělávacích programech, jelikož je obtížně
uchopitelné, jde například o klima školy, vztahy uvnitř školy a to jak mezi učiteli, tak i mezi žáky, ale i
vztahy mezi učiteli a žáky navzájem, nepsaná pravidla chování ve třídě, atmosféru ve třídě, její sociální