OBP2_-_přednášky

Společné závěry obou teorií:

• zahraniční obchod je prospěšný pro všechny zúčastněné, ale ne ve stejné míře

• rozhodujícím výrobním faktorem je práce

Teorie komparativních výhod

- může-li národní hospodářství vyrábět určité zboží a absolutně nižšími náklady nežli jiné, má ve výrobě tohoto produktu absolutní výhodu

- absolutně nižší náklady = žádný obchodní partner (země) nevyrábí dotyčný produkt levněji

- specializací na tyto výrobky výměnou za jiné dosahují ekonomiky vyšší úrovně blahobytu, než pokud by se snažily vyrobit všechno samy

- absolutní výhody = umožnění produkovat zboží při nižších nákladech než v zahraničních zemích

- země se má specializovat na výrobu těch statků, které umí vyrobit s nižšími náklady než země jiné

- tyto produkty má země vyvážet do jiných zemí

- dovážet bude naopak produkty, které ostatní země umí vyrobit levněji

- Kanada má absolutní výhodu v pěstování pšenice, Kuba má absolutní výhodu ve výrobě doutníků, proto se každá ze zemí specializuje na „svojí“ oblast

- nevýhoda ne všechny země mají absolutní výhodu

Př.:

Portugalsko za rok vyrobí:

X sudů vína, na výrobu potřebuje 80 dělníků

Y sudů látky na výrobu potřebuje 90 dělníků

absolutně nižší náklady

Anglie za rok vyrobí:

X sudů vína, na výrobu potřebuje 120 dělníků

Y sudů látky na výrobu potřebuje 100 dělníků

- Portugalsko vyrábí víno i látky efektivněji než Anglie – má absolutní výhodu při výrobě vína i látky

- přesto je Anglie při porovnání v jedné komoditě relativně „lepší“ (to zjistíme poměrem dělníků, kteří jsou potřeba na výrobu daného statku)

- Portugalsko komparativní výhodu ve výrobě vína, a proto se mu vyplatí specializovat se pouze na tento produkt (ušetří 10 dělníků)

- Anglii se naopak vyplatí specializovat více na látky (ušetří 20 dělníků)

- zvýšením objemu výroby navíc ušetří i na nákladech spojených s výrobou

Neoklasická ekonomie a moderní přístupy

Dynamická teorie komparativní výhody

• navazuje na teorii komparativních výhod

• hlavní představitelé Heckscher a Ohlin, později Paul Samuelson

= hybná sila mezinárodního obchodu = rozdíly komparativních nákladů (snaha vysvětlit, které výrobní faktory rozdíly způsobují)

• země má komparativní výhody ve výrobě těch statků, které jsou relativně náročné na výrobní faktory, kterými je země relativně nejlépe vybavena

• navazuje na teorii komparativních výhod a rozšiřuje ji o existenci dalšího výrobního faktoru (kapitál)

• teorie vychází z těchto předpokladů:

– dle náročnosti výroby na kapitál a práci lze výrobky členit na pracovně a kapitálově náročné,

– vybavenost zemí těmito dvěma výrobními faktory je relativně odlišná,

– výrobní technologie jsou pevně stanoveny pro všechny země, nelze tedy při výrobě nahrazovat práci kapitálem a naopak,