OBP2_-_přednášky

• Založen na mezinárodní dělbě práce.

• Stará forma mezinárodní ekonomické spolupráce.

• Představuje nejstarší formu vnějších ekonomických vztahů.

Důvody vzniku:

1. rozdílnost v ekonomických strukturách zemí;

2. odlišnost klimatických, přírodních či kulturních podmínkách;

3. odlišnost zemí v dostupnosti a kvalitě pracovních sil a technologické úrovni;

4. rozdíly v preferencích spotřebitelů;

5. úspory z rozsahu výroby.

Pozitiva a negativa MO:

pozitiva

- možnost vyšší produkce pro domácí firmy a s tím spojený růst HDP

- dostupnost širšího sortimentu pro zákazníky

- tlak na sbližování cen díky zvýšené konkurenci a mezinárodní cenové arbitráži

- urychlení hospodářského vývoje země

- podpora a rozvoj mezinárodních vztahů

negativa

- možnost likvidace domácích výrobců díky podstatně nižším cenám zahraničního zboží

- pokles HDP a růst nezaměstnanosti

- růst výdajů na sociální dávky pro nezaměstnané a zároveň o pokles příjmu z daní a zákonného pojištění

- odliv spotřebních výdajů do zahraničí díky importu

Subjekty mezinárodního obchodu

= Jednotliví výrobci a spotřebitelé.

• Výrobci usilují o maximalizaci svých zisků, spotřebitelé o maximalizaci svých užitků

• Mezinárodní obchod je obchod jako každý jiný = na konceptu směny jako důsledku dělby práce se nic nemění

• Teorie mezinárodního obchodu často zařazuje ekonomické subjekty do skupin podle odvětví výroby nebo spotřeby

Makroekonomický pohled na mezinárodní obchod

• V teorii M.O. vystupují makroekonomické veličiny (domácí produkt, exportní výkonnost, vybavenost země pracovní silou a kapitálem).

• Makro pohled vedl k tomu, že se dnes běžně mluví např. o obchodu mezi Evropskou Unií a Spojenými státy → strany, mezi kterými dochází ke směně v mezinárodním obchodě, byly tímto pohledem zkresleny.

• Z jiných předmětů víme, že ve skutečnosti za ekonomickými agregáty stojí firmy a lidé!!!!!!

• Rozhodnutí o výrobě, spotřebě, exportu a importu činí jednotlivci a ne nějakým kolektivním způsobem celé státy

Teorie mezinárodního obchodu

• Obecně se teorie mezinárodního obchodu zabývá následujícími ekonomickými problémy:

1. Efektivitou alokace výrobních zdrojů v rámci celosvětových možností jejich alternativního využívání

2. Redistribucí důchodů a bohatství v závislosti na alternativách obchodování s jinými zeměmi

3. Růstem domácí ekonomiky v závislosti na vývoji ekonomických potenciálů na straně nabídky a poptávky v jiných zemích

4. Mechanismem fungování trhu

5. Institucionálním uspořádání dané země a jeho vlivem na mezinárodní obchod.

Úkoly teorie mezinárodního obchodu

• teorie mezinárodního obchodu = produkt dlouhodobého vývoje ekonomického myšlení

• úkoly = odpovědět na otázky:

• Co je smyslem zapojení země do mezinárodního obchodu?

• Jaký je užitek z tohoto zapojení z hlediska podmínek výroby a spotřeby v jednotlivých zemích?

• Čím je dána struktura mezinárodní obchodní směny, tj. které výrobky jsou vhodné pro export, které pro import a proč?

• Při jakých směnných poměrech jsou výrobky směňovány na světovém trhu?