PEM-přednášky

Adaptace pracovníka má vždy dvě základní roviny:

1. Pracovní adaptace – jedná se o postupné vyrovnávání souboru osobních předpokladů jedince s konkrétními požadavky, které jsou na něj kladeny v procesu pracovního zařazení.

2. Sociální adaptace – postupné začleňování jedince do sociálních vztahu v rámci pracovní skupiny i celého sociálního systému podniku

• Účelně probíhající adaptační proces zjistí, aby tato dvě roviny se účelně prolínaly, vzájemně se ovlivňovali a bylo mezi nimi dosaženo synergického efektu.

CÍLE, KRITÉRIA A FAKTORY ADAPTACE

Hlavní cíle procesů adaptace:

Z hlediska pracovníka

• Zvládnout, co nejlépe a co nejrychleji pracovní nároky a požadavky, které na něj nové pracovní prostředí klade

• Získat perspektivu svého dalšího odborného růstu.

• Vhodně se začlenit do struktury mezilidských vztahů v pracovní skupině a sociálním systému podniku.

Z hlediska podniku

• Zvyšovat efektivnost práce

• Zvyšovat stabilitu jednotlivých pracovních skupin

1. Rozhodujícími subjekty (vedoucí) řízení procesů adaptace jsou vedoucí pracovníci podniku, kromě nichž se na řízení těchto procesů podílejí i pracovníci personálního útvaru.

2. Objekty (pracovník) řízení adaptačních procesů se pak stávají nejen nově přichází pracovníci, ale i stávající pracovníci při realizaci různých změn v podniku.

Objekty řízení procesů adaptace proto můžeme rozdělit na:

• Nově příchozí pracovníky

• Pracovníky, kteří se po dlouhé době vracejí na své původní místo

• Pracovníky, kteří v rámci podniku mění pracovní zařazení

• Pracovní skupiny v případě zavádění inovačních změn (nová technologie - zaučení stávajících pracovníků)

Nově příchozí pracovníci mají různé pracovní a životní zkušenosti, různý věk, liší se i charakterem práce, kterou budou vykonávat i možnostmi dalšího osobního rozvoje. Přesto proces by měl respektovat určitý postup:

• Seznámit pracovníka s charakterem podniku, s jeho podnikovou filosofií a kulturou.

• Seznámit pracovníka s pracovištěm a jeho uvedení a zařazení na pracoviště – tento úkol plní vedoucí např. seznámit pracovníka s metodickými postupy práce, představit pracovníka pracovní skupině, určit novému pracovníkovi konzultanta apod.

• Seznámení pracovníka s provozem podniku – je to fáze, která se týká pouze začínajících pracovníků, nebo těch, co zaujmou významnější místo a řídící struktuře.

V takovémto procesu je možné sledovat znaky adaptabilnosti člověka. Projevují se především:

• Zdravým pohledem na život, životní optimismus

• Realistický přístup k novým podmínkám

• Realistickým pojímáním sebe samého

• Sociální a emociální zralostí, sebekontrolou a sebeakceptací

• Přiměřenou sebedůvěrou

Faktory, které podmiňují průběh adaptačního procesu lze členit na dvě skupiny:

• Vnitřní faktory – vyplývající z charakteristik jedince