MAEK

Hospodářský cyklus má dvě fáze:

- fáze kontrakce, tj. smršťování (poklesu) reálného produktu

- fáze expanze, (též rozmach, vzestup), tj. růst HPD

Trvá-li kontrakce dva a více po sobě následujících čtvrtletí, bývá označována jako recese. Zvláště dlouhé a hluboké recese jsou nazývány depresemi. Období, kdy produkt vykazuje nulové přírůstky je obdobím stagnace.

Ve fázi kontrakce (recese) dochází:

- k odbytovým potížím a k růstu zásob

- k poklesu zisků podniků

- zkracuje se pracovní doba, roste nezaměstnanost

- klesá reálný produkt

- podniky omezují investování

a) Recese způsobená poklesem agregátní poptávky je spojena s poklesem cenové hladiny.

b) Recese způsobená růstem cen vstupů (např. cena ropy na světových trzích) je spojená s růstem cenové hladiny.

Fáze expanze je doprovázena analogickými jevy, ale v opačném směru.

Mechanismus cyklu

Vysvětlení střídání (opakování) jednotlivých fází hospodářského cyklu, tedy mechanizmus cyklu, vychází z kolísání agregátní poptávky nebo agregátní nabídky, tedy z příčin jednotlivých poptávkových a nabídkových šoků.

-keynesiánský přístup se zaměřuje na rozkolísanost agregátní poptávky pod vlivem výkyvů v investičních

a spotřebních výdajích, které jsou vyvolány např. pesimistickými očekáváními podniků

- monetaristické pojetí je rozkolísanost agregátní poptávky podmíněna peněžní iluzí pracovníků (jejich

nesprávnými inflačními očekáváními)

- teorie politického hospodářského cyklu vychází z názoru, že příčiny změny je měnová a fiskální politika

vlády

Akcelerační přístup je založen na vztahu mezi objemem vytvářené produkce a stavem kapitálu. Dosahuje li tento poměr (tzv. koeficient kapitálové náročnosti produkce K/Y neboli kapitálový koeficient) hodnotu např. 2, znamená to, že k výrobě produkce v hodnotě 100 pen. jednotek je potřeba stavu kapitálu ve výši 200 pen. jednotek. Totéž platí pro přírůstkové veličiny. (∆K/∆L) – koeficient akcelerace, zkráceně akcelerátor a.

I = a * ∆Y + Ir

celkové hrubé investice = a * přírůstek produktu + restituční investice

Proticyklická politika

nejčastěji probíhá jako regulace agregátní poptávky, má podobu:

- fiskální politiky (mění se vládní nákupy, daně)

- monetární politiky (CB ovlivňuje peněžní zásobu a úrokové sazby)

- postupy ovlivňující čistý export (usměrňování měnových kursů, cla, kvóty)

Tento typ proticyklické politiky je typický pro keynesiánský směr ekonomické teorie.

Předvídání hospodářských cyklů

tři nástroje předvídání:

- předstihové indikátory - jejich stav napovídá, jakým směrem se bude v blízké budoucnosti (několika měsíců) ubírat průběh konjunktury, mezi nejdůležitější ukazatele patří:

- počty přijatých zakázek

- počty vydaných stavebních povolení