MAEK

počáteční bilance KB

aktiva pasiva rezervy 10 rezervy KB 100 úvěry 110 vklady 20 celkem 120 hotovostní oběživo 120

bilance KB po zahájení peněžní expanze

aktiva pasiva rezervy 110 rezervy KB 200 úvěry 110 vklady 20 celkem 220 hotovostní oběživo 220

bilance KB koncem prvního stadia

aktiva pasiva rezervy 20 rezervy KB 200 úvěry 200 vklady 20 celkem 220 hotovostní oběživo 220

Podniky si půjčí, část dají na účet, z toho banky mají více peněz, část vloží do rezerv a zbytek dále půjčí a tak stále dokola.

Jednoduchý multiplikátor depositních peněz

přírůstek deposit je součtem nekonečné geometrické řady

∆D = 100 + 90 + 81 neboli ∆D = ∆R + (1-v) * ∆R (1-v)2 * ∆R ....

∆R - prvotní přírůstek peněz odpovídající změně rezerv

1 –v - podíl, který z každého nového deposita vstupuje do multiplikačního procesu

∆R 1

součet nekonečné geometrické řady vyjádříme ∆D = ____________ = ___ * ∆R

1 – (1 –v) v

1/v je označováno jako jednoduchý multiplikátor (vyjadřuje o kolik se zvětší peněžní zásoba v podobě přírůstku depozitních peněz, zvýší-li se rezervy KB o peněžní jednotku

Trh peněz a úroková sazba

- jedním z významných faktorů, ovlivňujících vývoj makroekonomických veličin je úroková

sazba

V ekonomické teorii existují různé názory na to, jak se utváří a čím je ovlivňována konkrétní výše úrokové sazby. My budeme uvažovat, že úroková sazba se tvoří na trhu peněz (jde o keynesiánskou teorii úroku).

Na peněžním trhu se střetává poptávka po penězích s nabídkou peněz a utváří se nominální úroková sazba.

- nejvíce likvidní jsou hotovost a šekovatelná depozita (mohou být okamžitě použity k

platbám)

- nižší stupeň likvidity vykazují např. úsporová deposita s výpovědní lhůtou

- ještě nižší stupeň likvidity vykazují deposita splatná k určitému datu (depositní certifikáty)

Všechna finanční aktiva rozčleníme na peníze (výše definované) a na ostatní (alternativní) finanční aktiva.

Úroková sazba

- nominální iN, vyjadřuje procentní přírůstek dané sumy peněz N.

- reálná iR, vyjadřuje přírůstek kupní síly dané sumy peněz,

tzn. že promítá vliv vývoje cenové hladiny (míry inflace π)

do nominálního přírůstku peněžní sumy.

Poznámka: Fischerův efekt - vysoká inflace vede k vysokým nominálním úrokům.

Nabídka peněz

Na trhu určitého statku určuje vztah mezi množstvím tohoto statku a jeho cenou. "Statkem" jsou v daném případě peníze.

i - úroková sazba

M - peněžní zásoba

- je určována CB, posun křivky doleva je způsoben restriktivními opatřeními a posun doprava expanzivními opatřeními.

Poptávka po penězích

Poptávka MD je představována množstvím peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové sazbě.

Motivy držby peněz:

-transakční (běžně uznávaný)