MAEK

Podmínky rovnovážného produktu jsou analogické jako ve dvousektorovém modelu: Y = AE, IU = 0

Zvýšení (snížení) vládních nákupů G povede ke zvýšení (snížení) rovnovážného produktu, a to stejným procesem, jako při zvýšení investičních výdajů v předchozím dvousektorovém modelu. Vzhledem k přítomnosti sazby t však bude mít multiplikátor širší podobu:

jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbou důchodové daně

Čtyřsektorový model: čistý export

Celkové plánované výdaje jsou rozšířeny o čistý export, tj. o rozdíl mezi exportem a importem (vývozem a dovozem výrobků a služeb).

export považujeme za autonomní veličinu X = Xa

import má odlišné vlastnosti, kromě autonomní složky Ma obsahuje též indukovanou složku, neboť s růstem důchodu roste poptávka po zahraničním zboží

Poměr z každého přírůstku důchodu je část vynaložena na nákup dovážených statků. poměr těchto výdajů nazýváme mezní sklon k importu z důchodu MPM, též m: (nabývá hodnot z intervalu (0,1)

∆M

MPM = _________

∆Y

Import má tedy hodnotu M = Ma + mY

Rovnovážný produkt a výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice

AE = C + I +G + NX

neboli AE = A + c(1-t)Y - mY

kde A = Ca - cTAa + cTR + I +G + NXa

jednoduchý výdajový multiplikátor čistého exportu

Agregátní poptávka a nabídka

představuje objem celkových plánovaných výdajů na nákup produktu Y dané ekonomiky (výdaje na domácí statky) C + I + G + NX při určité cenové hladině P.

Se změnou cenové hladiny se mění i objem poptávaného produktu.

1) Keynesův efekt - P↓ - klesá poptávka po penězích roste poptávka po obligacích → roste jejich cena a klesá úroková sazba

2) efekt bohatství (Pigouův efekt) - P↓ - domácnosti drží svých finančních aktiv v podobě peněz, roste bohatství a spotřeba tedy i produkt

Poptávkové šoky

posun křivky AD do pozice AD’ a AD”, tedy růst nebo pokles agregátní poptávky, kdy subjekty zamýšlejí při dané cenové hladině nakoupit více nebo méně statků. Rozlišujme pojmy "změna poptávky" ve smyslu posunu křivky AD a "změna poptávaného množství" ve smyslu pohybu po křivce AD.

pozitivní poptávkové a negativní šoky:

- růst bohatství domácností (např. cen akcií) vede k růstu spotřebních výdajů

- pokles míry zdanění osobního důchodu vede k růstu osobního disponibilního důchodu a tím i spotřebních výdajů. Nižší míra zdanění důchodů podniků může vést k růstu jejich poptávky po investicích.

- další příklady viz. str. 69

Agregátní nabídka - keynesiánský přístup

agregátní nabídka je představována množstvím produkce Y, nabízeném při určité cenové hladině P. Změna agregátní nabídky bude vyvolána růstem agregátní poptávky. Výrobci budou reagovat těmito možnostmi:

- dojde pouze k růstu produkce

- dojde k růstu produkce i cenové hladiny