MAEK

- dojde pouze k růstu cenové hladiny

Je nutno rozlišovat tyto okolnosti v krátkém a dlouhém období.

W - nominální mzdová sazba (mzda za jednotku práce)

b - sazba zmíněné přirážky

a - produktivita práce (množství produkce připadající na jednotku práce)

Nabídkové šoky

posun křivky SRAS do polohy SRAS' nebo SRAS'', příčiny způsobující posuny křivky SRAS, bývají označovány jako tzv. nabídkové šoky. Ty mají několik podob: (nominální, reálné)

pozitivní poptávkové a negativní šoky:

- zdražení ropy

- znehodnocení měny (devalvace)

- změna kvalifikace

Cyklická nedobrovolná nezaměstnanost

Příčiny nepružnosti mezd směrem dolů:

- efektivnostní mzdy

- hystereze na trhu práce

a) insideři - zaměstnaní

b) outsideři - nezaměstnaní

c) flustrovaní pracovníci - dlouhodobě nezaměstnaní, kteří přestávají práci hledat (ztrácí kvalifikaci)

Agregátní nabídka v monetaristickém pojetí

model milného vnímání cen pracovníky - rostou ceny i mzdy ==> lidé se milně myslí, že mají větší kupní sílu

- nominální mzdové sazby W jsou dokonale pružné

- subjekty na trzích práce (zaměstnavatelé i zaměstnanci) sledují vývoj reálných , nikoliv nominálních

mzdových sazeb

Agregátní nabídka v klasickém pojetí

ceny i mzdy jsou dokonale pružné v krátkém i v dlouhém období

Rovnovážný produkt, rovnovážná cenová hladina

úroveň produktu, nabízeného podniky při určité cenové hladině, při které je tento produkt stejně velký jako agregátní poptávka, je rovnovážnou úrovní produktu. Při této úrovni produktu neexistují tlaky na jeho změnu (nadměrná nebo nedostatečná poptávka nebo nabídka). Cenová hladina, při které je poptávaný a nabízený produkt rovnovážný, je rovnovážnou cenovou hladinou.

Kvantitativní rovnice

Pod vlivem poptávkových nebo nabídkových šoků dochází ke změně nominálního produktu.. Rovnice symbolizuje souvislost, že určité množství peněz M, obíhá určitou transakční rychlostí V, zprostředkuje za rok počet transakcí T, oceněných určitými cenami P.

M * V = P *T

množství peněz * rychlost oběhu peněz = cenová hladina * počet transakcí

Ekonomický růst

růst reálného HDP (na 1 obyvatele) USA 30 000 (měřeno paritou kupní síly,

ČR 15 000 podle kurzu to není přesné)

Při sledování růstu produktu, je třeba odlišovat dvojí situaci:

- buď jde o zvýšení krátkodobé, po určité době vystřídané poklesem produktu (jde o růst skutečného

produktu ve smyslu jeho cyklického kolísání)

- nebo jde o dlouhodobý trend, spojený obvykle s plynulým zvyšováním produkčních možností

ekonomiky (dlouhodobý růst potenciálního produktu neboli o ekonomický růst)

tempo růstu reálného produktu

Zdroje ekonomického růstu

- lidské zdroje (vzdělání, zručnost, zkušenosti)

- přírodní zdroje (klimatické podmínky, množství půdy a nerostného bohatství)