kompetence manazera
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vlastnosti úspěšného manažera?
Snahy najít vlastnosti úspěšného vedoucího, vyústily v minulosti až do extrémů, do tzv. teorií vlastností, která hovoří o tom, že vedoucím je třeba se narodit.
Bird uvádí, že ve dvaceti pracích, které hledaly typické vlastnosti rozeného vedoucího, napočítal 79 různých vlastností, přičemž vlastnosti, které shodně uváděli alespoň čtyři autoři, tvořili jen 5% z celkového počtu.
Protože zastánci této teorie zjistili, že nemohou rozlišit podřízené od nadřízeného kvantitou vlastností, zaměřili se na kvalitativní rozdíly.
Genderové rozdíly v řízení
západní svět zdůrazňuje pro řízení typicky ženské vlastnosti – citlivost, pracovitost a zvláště pečlivost
osobitý vedoucí styl, především přispějí k jeho kulturnosti a humanizaci
ženský styl vedení bývá považován za přiměřenější a efektivnější pro moderní podniky, méně hierarchický, otevřený změnám a především více motivující spolupracovníky na všech úrovních
Ženy mají spíše transformacionální styl vedení = vedou své spolupracovníky k tomu, aby přeměňovali své vlastní zájmy na zájmy celé skupiny. Využívají k tomu svého charismatu a svých osobních kontaktů.
Mužský styl vedení je spíše transakcionální , tzn., že muži se dívají na svoji funkci jako na sérii transakcí s podřízenými pracovníky. Odměňují, trestají a užívají svého postavení pro dosažení svých cílů.
Jedná se samozřejmě o typické a poměrně vyhraněné příklady genderových rolí, v praxi bývá běžnější takový styl vedení, který kombinuje oba tyto styly.
5 Řešení problémů, tvořivost
Charakteristiky tvůrčího myšlení
Od nejranějších dob až do renesance se obecně věřilo, že všechny vítané novinky přišly na popud bohů nebo Boha (v závislosti na náboženské orientaci tvořivého jedince).
Někdy během renesance začal tento pohled ustupovat myšlence, podle níž je tvořivost záležitostí zděděných genů.
Na počátku 20. století přerostla diskuze ve spor o to, do jaké míry se na tvořivosti podílí povaha a do jaké výchova.
V uplynulých desetiletích získávala rostoucí uznání biologicko-psychosociální teorie - víra, že se každý tvůrčí čin zrodí ze složité interakce mezi biologickými, psychologickými a sociálními silami.
Kreativitu obvykle chápeme jako:
1) Schopnost
a) představit nebo vymyslet něco nového (nejde o vytvoření něčeho z ničeho)
b) tvořit nápady, řešení, myšlenky, díla, a to za použití:
i) kombinace
ii) změny
iii) replikace existujících nápadů
2) Postoj jednotlivce, který charakterizuje
a) souhlas, přijetí změny, novinky
b) ochota hrát si s myšlenkami a nápady
c) flexibilita v pohledu na věc
3) Proces charakterizovaný
a) tvrdou prací
b) kontinuální myšlenkovou činností na generování řešení
c) prostorem pro improvizaci
d) řádem