Ekonomika podniku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
3) Členění dle doby splatnosti kapitálu:
zdroje po neomezeně dlouhou dobu
zdroje s definovanou dobou splatnosti:
krátkodobé
dlouhodobé
střednědobé
CASH FLOW
- přestavuje pohyb peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností
- je východiskem pro řízení likvidity
Likvidita je schopnost podniku uhrazovat v daném čase a potřebném objemu své splatné závazky
- je měřítkem okamžité solventnosti tj. schopnosti podniku získat prostředky na úhradu svých závazků
- lze ji chápat jako přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků
- jeho potřeba je zřejmá například tehdy, když podnik vykazuje zisk, ale je v platební neschopnosti, tedy má nedostatek pohotových prostředků
- v podstatě jde o nesoulad mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy a mezi ziskem a stavem peněžních prostředků
- je třeba si uvědomit, že ne každý účtovaný náklad musí znamenat výdaj podniku a naopak ne každý účtovaný výnos musí znamenat příjem.
Výkaz cash flow je možné sestavovat dvěma způsoby:
přímo – jako rozdíl nákladů, které jsou současně peněžními výdaji, a výnosů, které jsou současně peněžními příjmy,
nepřímo – vychází se z výsledku hospodaření (čistého zisku) za období, který se upravuje o náklady a výnosy, jež nejsou peněžními výdaji a peněžními příjmy. Zjednodušeně se cash flow vypočítá takto:
cash flow (rozdíl příjmů a výdajů)
=
čistý zisk
+
náklady neznamenající peněžní výdaje (např. odpisy)
–
výnosy neznamenající peněžní příjmy
Zlatá pravidla financování I
- jedná se o obecná doporučení, kterými by se měli řídit finanční manažeři při financování podniku, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá stabilita a finanční zdraví.
1. Zlaté pravidlo financování: dlouhodobé investice se nesmí financovat krátkodobými zdroji.
2. Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika: vlastní zdroje mají být pokud možno větší než cizí zdroje, v krajním případě se mohou rovnat cizím zdrojům.
3. Zlaté pravidlo pari: předpokládá, že podnik účelně využívá k financování dlouhodobého majetku také cizích zdrojů a proto se dlouhodobý majetek může rovnat vlastním zdrojům jen v krajním případě.
4. Zlaté poměrové pravidlo: tempo růstu investic nesmí střednědobě ani krátkodobě předstihovat tempo růstu tržeb.
5. Zlaté bilanční pravidlo: vyžaduje, aby časový horizont zdrojů odpovídal časovému horizontu jejich vázání v těch částech majetku, které jsou z těchto zdrojů financovány (princip shodnosti lhůt). Podle „zlatého bilančního pravidla“ má být dlouhodobě vázaný majetek financován dlouhodobým kapitálem (z vlastních zdrojů nebo i z dlouhodobých cizích zdrojů) a oběžný majetek odpovídajícím krátkodobým kapitálem.
6. Pravidlo jedna ku jedné: určuje, že stav peněz v pokladně a na účtech v bance, směnek a dlužnických pohledávek dohromady nesmí být menší než krátkodobé cizí zdroje.