Ekonomika podniku

3) Členění dle doby splatnosti kapitálu:

• zdroje po neomezeně dlouhou dobu

• zdroje s definovanou dobou splatnosti:

  • krátkodobé

  • dlouhodobé

  • střednědobé

CASH FLOW

- přestavuje pohyb peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností

- je východiskem pro řízení likvidity

Likvidita je schopnost podniku uhrazovat v daném čase a potřebném objemu své splatné závazky

- je měřítkem okamžité solventnosti tj. schopnosti podniku získat prostředky na úhradu svých závazků

- lze ji chápat jako přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků

- jeho potřeba je zřejmá například tehdy, když podnik vykazuje zisk, ale je v platební neschopnosti, tedy má nedostatek pohotových prostředků

- v podstatě jde o nesoulad mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy a mezi ziskem a stavem peněžních prostředků

- je třeba si uvědomit, že ne každý účtovaný náklad musí znamenat výdaj podniku a naopak ne každý účtovaný výnos musí znamenat příjem.

Výkaz cash flow je možné sestavovat dvěma způsoby:

• přímo – jako rozdíl nákladů, které jsou současně peněžními výdaji, a výnosů, které jsou současně peněžními příjmy,

• nepřímo – vychází se z výsledku hospodaření (čistého zisku) za období, který se upravuje o náklady a výnosy, jež nejsou peněžními výdaji a peněžními příjmy. Zjednodušeně se cash flow vypočítá takto:

cash flow (rozdíl příjmů a výdajů)

=

čistý zisk

+

náklady neznamenající peněžní výdaje (např. odpisy)

–

výnosy neznamenající peněžní příjmy

Zlatá pravidla financování I

- jedná se o obecná doporučení, kterými by se měli řídit finanční manažeři při financování podniku, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá stabilita a finanční zdraví.

1. Zlaté pravidlo financování: dlouhodobé investice se nesmí financovat krátkodobými zdroji.

2. Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika: vlastní zdroje mají být pokud možno větší než cizí zdroje, v krajním případě se mohou rovnat cizím zdrojům.

3. Zlaté pravidlo pari: předpokládá, že podnik účelně využívá k financování dlouhodobého majetku také cizích zdrojů a proto se dlouhodobý majetek může rovnat vlastním zdrojům jen v krajním případě.

4. Zlaté poměrové pravidlo: tempo růstu investic nesmí střednědobě ani krátkodobě předstihovat tempo růstu tržeb.

5. Zlaté bilanční pravidlo: vyžaduje, aby časový horizont zdrojů odpovídal časovému horizontu jejich vázání v těch částech majetku, které jsou z těchto zdrojů financovány (princip shodnosti lhůt). Podle „zlatého bilančního pravidla“ má být dlouhodobě vázaný majetek financován dlouhodobým kapitálem (z vlastních zdrojů nebo i z dlouhodobých cizích zdrojů) a oběžný majetek odpovídajícím krátkodobým kapitálem.

6. Pravidlo jedna ku jedné: určuje, že stav peněz v pokladně a na účtech v bance, směnek a dlužnických pohledávek dohromady nesmí být menší než krátkodobé cizí zdroje.