Ekonomika podniku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
podle místa vzniku a odpovědnosti, tj. podle vnitropodnikových útvarů a středisek
podle výkonů tj. kalkulační třídění nákladů
ad 3) Členění nákladů dle objemu výroby
Náklady fixní FN
- s vyráběným množství se tyto náklady nemění, musí se hradit, i když se nevyrábí
- do fixních nákladů patří zejména: odpisy, splátky úvěrů, leasingy, pronájem, daně a další
Náklady variabilní VN
- s vyráběným množstvím se zvyšují
- mezi variabilní náklady řadíme přímé mzdy, přímý materiál a ostatní přímé náklady
Nákladová fce
- parametrem N fce se rozumí stanovení hodnot VN v jednotkových a celkových FN v nákladové funkci
- obecná nákladová funkce: N = FN + vn ∙ Q
Rozdíl mezi homogenní a nehomogenní produkci
Homogenní produkce – nebo-li produkce stejnorodá, podnik vyrábí pouze jeden druh výrobku. V tomto případě jsou jednotkové variabilní náklady vyjádřeny v Kč/ks a objem produkce v ks.
Nehomogenní produkce – nebo-li produkce různorodá, podnik vyrábí široké spektrum různých výrobků (desítky, stovky nebo tisíce různých výrobků).
- pokud chceme vyjádřit nákladovou funkci za celou výrobu, nemohou být variabilní náklady a objem produkce vyjádřeny ve stejných jednotkách jako u homogenní produkce
- v tomto případě je variabilní složka vyjádřena jako – průměrný variabilní náklad připadající na 1 Kč objemu produkce, nebo-li kolik je variabilní složka z jedné koruny tržeb
- objem produkce je u nehomogenní produkce vyjádřen v peněžních jednotkách
PŘ: Firma ČIPEX vyrábí počítačové čipy. Vypočítejte velikost fixních a variabilních nákladů, jsou-li celkové náklady prvovýrobu 10 000 čipů 100 000Kč, při výrobě 20 000čipů 150 000Kč.
ŘEŠ: Nákladová f-ce: 100 000 = FN + 10 000 × vn a zároveň 150 000 = FN + 20 000 × vn.
Fixní náklady(FN) jsou 50 000Kč
Variabilní náklady na výrobu jedné položky(vn) jsou 5Kč
Metody pro stanovení parametrů nákladových funkcí:
klasifikační analýza (expertní analýza),
metoda dvou období,
metoda průměrů,
grafické řešení (bodový diagram),
regresní a korelační analýza,
aj.
ad 1) Klasifikační analýza
- založena na roztřídění jednotlivých nákladových položek do skupin variabilních a fixních (konstantních) nákladů na základě posouzení jejich chování při měnícím se objemu produkce
ad2) Metoda dvou období
- využívá ke konstrukci nákladové funkce pouze dva extrémní body ve výrobě
- principem řešení je sestavení rovnice přímky s využitím „souřadnic“ dvou extrémních bodů:
1. N QMIN = v · QMIN + FN
2. NQMAX = v ∙ QMAX + FN
ad 3) Metoda průměrů
Sledovaná období se seřadí buď vzestupně nebo sestupně dle objemu produkce s příslušnou výší celkových nákladů
Takto seřazený interval se rozdělí na poloviny, kde jedna polovina obsahuje maximální hodnoty a druhá minimální hodnoty objemů produkce s příslušnou výší celkových nákladů
Pro maxima i minima se vyjádří průměrné hodnoty objemů produkce a nákladů. Dostáváme tedy průměrné hodnoty Qmax, Nmax, Qmin a Nmin.
Pro maximum i minimum se sestaví výchozí nákladová funkce. Tímto se vytvoří soustava 2 lineárních rovnic o dvou neznámých (FN, v)
Řešení soustavy je nalezení konstant nákladové funkce (FN, v)