PEDAGOGIKA

Montessori školy Maria  Montessori,  italská  lékařka,  autorka  originálního  systému  antiautoritativní  výchovy. 
Nejvíce rozšířeny v Nizozemsku, Německu, pronikl i do USA. Několik základních škol s třídami 
Montessori, nejvíce mateřské školky. 
Principy: úcta ke svobodě dítěte a k jeho spontánním projevům. Důraz se klade na vytváření 
didakticky  vhodně  upraveného  prostředí,  které  napomáhá  přirozenému  vývoji  dítěte. 
Významnou roli hraje „smyslový materiál“ (to jsou speciálně vyvinuté pomůcky, které dětem 
poskytují podněty pro zdokonalování smyslů). 
Vychovatel zůstává v pozadí, jeho úkolem je zajistit, aby se dítě mohlo co nejvíce projevit, aby 
se rozvíjela jeho samostatnost. Při učení musí být respektovány tzv. senzitivní fáze.  Jde o 
takové časové  úseky, kdy  je  dítě  obzvlášť  citlivé k vnímání  a  chápání určitých jevů  vnějšího 
světa.  Vyučování  je  realizována  ve  věkově  smíšených  skupinách.  Vznikají  tak  přirozené 
věkové skupiny, v nichž starší pomáhají mladším a mladší jsou motivováni tím, co už umějí 
starší.  Výuka  obvykle  začíná  ranním  kruhem  (povídání  v kroužku,  společné  čtení,  zpěv), 
pokračuje  svobodnou  pracovní  fází  (přibližně  dvě  vyučovací  hodiny,  během  nichž  si  dítě 
samostatně  volí  činnosti  a  prostředí,  v němž  bude  úkoly  plnit  –  učitel  zastává  pouze  roli 
poradce). Probírá se převážná část učiva z mateřského a cizího jazyka, matematiky a dalších 
předmětů. Společně – někdy skupinově – probíhá výuka výchov, případně dalších předmětů. 
Ve školách se hodnotí slovně. Důležitou roli hraje spolupráce s rodinou. 
 
Daltonské školy Daltonský plán byl vytvořen americkou učitelkou Helen Parkhurstovou, která založila v roce 
1919  v Daltonu  experimentální  střední  školu.  Výrazným  znakem  je  odlišná  organizace 
vyučování.  Žák  uzavírá s učitelem  smlouvu o  programu  práce  na  určité  období.  Úkoly  plní 
v pořadí,  které  mu  vyhovuje,  postupuje  vlastním  tempem.  Řídí  se  pracovními  návody  a 
doporučenou  literaturou.  Pracuje  individuálně  či  ve  skupinách  ve  vybavených  odborných 
učebnách, kde mu je v roli poradce k dispozici i učitel. Pokud si žák neví rady, měl by se poradit 
nejprve se spolužákem, teprve pak hledat pomoc u učitele. Splněné úkoly jsou předloženy ke 
kontrole učiteli. Dokud žák nezvládá všechny předepsané úkoly, nemůže postoupit. Učitel si o 
postupu žáků vede záznamy a grafy. K základní principům patří svoboda (výběr pořadí plnění 
úkolů,  tempo  práce,  volba  prostředí apod.) Střídá  se  individuální a  skupinová  práce  i práce 
v rámci celé třídy. 
 
Zdravá škola Projekt  Zdravá  škola  je  součástí  programu  Škola  podporující  zdraví,  který  sdružuje  40 
evropských zemí a je zaštítěn Světovou zdravotnickou organizací. Garantem programu v České 
republice je Státní zdravotní ústav. U nás se k programu hlásí přibližně 200 škol, z toho polovinu 
tvoří školy mateřské a polovinu školy základní.  
Zdraví není chápáno pouze jako zdraví tělesné, ale i duševní a sociální, jako dobrý životní pocit. 
Podle „Programu podpory zdraví ve škole“ je zdravá škola vybudována na 3 pilířích: