rozbory děl ke zk.

-osud - nevyléčitelná nemoc, nenaplněná osudová láska

- prostředí - atmosféra - podíl hudebních, přírodních motivů

- kompozice - obraz ze života, operní skladba

- kontrast jako syžetový postup

- smrt (osudová, dobrovolná, reflektovaná)

Márinka měla latentní recepci větší, než bychom očekávali.

Většinou se řeší to, jak je Mácha exkluzivní, výjimačný, a hlavně náš. Měli jsme i mnoho jiných romantiků, méně věhlasných, ale né méně originálních. Jen se o nich tolik nemluvilo. Nebo se na ně tolik bouřlivě nereagovalo. Mácha se stal fenoménem pro Nezvala, ten byl do něj uplně zblblý.

J. K. Tyl - Ze života chudých

K.V. Rais - Konec života

Dědeček Stříhavka žije ve výměnku u Tynsů. Je to chaloupka na kraji vesnice, spíše u polí. Žije ve výměnku sám.

Střhavka prodal Tynsovi výměneck za velké peníze, teď už mu moc nezbývá ale přece ho to uživí.

Jednou k němu přišel zeť Toník, že si ho s jeho dcerou Málkou vezmou k sobě.

Toník s Málkou mají dceru Báru (ramenatá, mohutná), ta se zamilovala do chudého a má s ním dítě. Toník se s tím nemůže smířit.

Márinka - milující dívka, smířená s osudem, trpělivá
Mácha - straní se od ostatních lidí, odlišuje se, melancholický, čestný, přemýšlivý

Jan Neruda - Povídky malostranské

U tří lilií

Děj se odehrává v malém hostinci U tří lilií, poblíž Strahovské brány. Venku je bouřka a v hostinci sedí sám autor, který se dívá na tančící páry. Zadívá se do mladé krásnooké tančící dívky, která se na něj také, když je to možné, podívá. V jednu chvíli přiběhne do hostince promoklá dívka a zašeptá něco tančící krásnooké dívce. Na konci tance se krásnooká dívka vytratí. Po chvíli se vrátí zpět do hostince. Autor zaslechne, jak hovoří s kamarádkou, a dozvídá se, že jí zemřela matka. Autor se za chvíli s dívkou setkává a zjišťuje, že se do něho také zamilovala a dochází k jejich tělesnému sblížení.

Charakteristika hlavních postav :
tanečnice - krásná, smutná, zamilovaná do autora
autor - pozorný, zamilovaný do tanečnice

Hlavní myšlenka :
Autor chtěl touto povídkou poukázat na bezcitnost některých lidí.

Jazykové prostředky :
Dílo je psáno prózou. Jsou zde občas použity přechodníky.

Ukázka :
Tančila skoro ustavičně. Ale dobře pozorovala, že vábí zraky moje. Když tančila kolem dveří, mezi nimiž jsem stál, vždy upřeně se zadívala na mne, a když tančila salónkem dál, viděl a cítil jsem, že při každém otočení zavazuje její zrak o mne. Nepozoroval jsem, že by byla s někým promluvila.
Již zase jsem tam stál. Zraky naše se ihned setkaly, ač děvče stálo v řadě poslední. Čtverylka se chýlila ku konci, pátá túra dozněla, vtom vyběhlo jiné děvče do sálu, udýchané a promoklé. Prodralo se až ku krásnooké. Hudba začala právě túru šestou. Mezi prvním řetězcem šeptala přibylá krásnooké něco a tato kývla mlčky hlavou. Šestá túra trvala trochu dýl, komandoval ji svižný kadetík. Když byl konec, pohlédla krásnooká ještě jednou ke dveřím zahradním, pak šla ku předním dveřím salónku. Viděl jsem ji, jak venku si dává svrchní šaty přes hlavu, pak zmizela.