rozbory děl ke zk.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
úvod: popis prostředí, v němž se příběh odehraje (půlnoc, bouřka, otevřené hroby a poházené lidské kosti kolem hostince)
-
zápletka: autorovi (ich-forma) se líbí jedno děvče, které v hospodě tancuje
-
vyvrcholení: děvče odvoláno domů, ale brzy se vrátí, pokračuje v tanci a autor náhodně zaslechne rozhovor, co se stalo – děvče své přítelkyni odpoví: „Ale, matka mi zrovna umřela..“ → prostředí připomínající peklo, odpovídá povaze dívky, která je krásná, ale uvnitř zlá, necitelná
-
závěr: autor si uvědomuje, jaká ta dívka je, ale odejde s ní ven do noci – neidealizuje ani sám sebe
Romantismus a biedermeier v české literatuře
(30. a 40. léta 19. století)
období:
často označováno jako 3. fáze NO (Národní obrození)
období začíná po revoluci 1830, v Čechách je policejní režim Metternicha
v české literatuře se objevují obrozenecké myšlenky (hlavním cílem literatury bylo vlastenectví – př. J. K. Tyl), zakládají se různé instituce, hraje se ochotnické divadlo, literatura má mít výchovnou funkci, má sloužit společnosti → s tím se neslučoval romantismus
ve 30. letech → rozpor mezi J. K. Tylem a K. H. Máchou (Tyl prosazoval vlastenectví, účelově zaměřenou literaturu, kdežto Mácha se zaměřoval na uměleckou stránku literatury, jeho tématem byl protiklad snu a skutečnosti)
ve 40. letech → rozpor mezi J. K. Tylem a K. H. Borovským; 1844 napsal Tyl novelu Poslední Čech, na což Havlíček reagoval recenzí (tvrdil, že již bylo dost vlasteneckých děl, ,, pro samé povzbuzování k vlastenectví zapomínáme na vzdělávání národu“, nejprve by se měli lidé něco naučit, potom uplatnit zkušenosti v nové tvorbě)
Znaky:
nová generace umělců, neslučují vědu a umění
hrdina romantických děl nezapadá do společnosti, důraz na city, subjektivita
téma jsou problémy jednotlivce
romantismus se v české literatuře nikdy úplně nerozvinul, psal jím jen K. H. Mácha
Žánry: balada = lyricko-epická ponurá báseň
s tragických koncem, princip vina → trest
pověst = epický útvar, předáván ústní formou
(z generace na generaci)
libreto = podklad pro hudební dílo (př.
K. Sabina – Prodaná nevěsta, Braniboři
V Čechách
pohádka
Znaky:
umělecký směr a životní styl, měšťanský styl
projevoval se i v architektuře, malířství, známý je typický nábytek (čalouněný nábytek, přírodní materiály, jednoduchost a praktičnost
cíl: pobavit, potěšit, vychovat
hlavním tématem je rodina
oslavuje pohodu, klid
Romantismus Biedermeier
- Máj (1836)
lyrickoepická báseň (4 zpěvy, 2 intermezza); děj se odehrává u jezera pod Bezdězem
hlavní téma – tragický příběh Viléma a Jarmily, celkové téma - vina a trest
kritika od společnosti: není zde vlastenecká myšlenka, je to bezbožné dílo, nekřesťanské (smrtí život končí)
předzpěv nesedí ke knize – jsou různé teorie proč to tam Mácha dal (aby jeho kniha díky tomu prošla přes cenzůru, ironie, narážky na Čelakovského)
DĚJ: 1. zpěv: - vylíčení atmosféry u jezera, popis májové krajiny
Jarmila sedí u jezera a čeká na Viléma, svého milého. Místo Viléma na loďce