Pedagogika - stará 2 orámečkované

Je nutné vybírat takové kázeňské prostředky, které budou souhlasné a přiměřené dané situaci. Jejich uplatňování by mělo být patřičně spravedlivé a důsledné.

Kázeňský prostředek by měl být kombinován s dalšími metodami ukázňování žáků. Systém výchovných nástrojů by měl splňovat požadavek členitosti, různorodosti, systematičnosti, soustavnosti a ucelenosti.

Prostředkem ke školní ukázněnosti je školní řád, který má být stručný, výstižný, splnitelný a kontrolovatelný. Žákům musí být vysvětlen obsah jednotlivých pravidel školního řádu a proč mají tato pravidla dodržovat

Metody výchovy ke školní ukázněnosti

- osvědčují se metody pochvaly, odměny a povzbuzení

- nejlepší metodou jak nalézt problém a jeho řešením je rozmluva (partnerský dialog), která má několik kroků:

• najít skutečný problém – žákovi naslouchat, nesnaží se vyslovovat uspěchané rady nebo soudy, je třeba klást klíčovou otázku: „Co ti připadá nejtěžší…“, projevit neverbální sympatie

• dohodnout se na řešení – zeptat se žáka, jak bude problém řešit, pokud nepřijde s žádným řešením, navrhnout naše řešení

• stanovit cíle

• provést hodnocení – zajímat se zda se řešení problému uskutečnilo

Rozhovor mezi čtyřma očima, který představuje otevřenou rozmluvu vedenou jako partnerský dialog.

Otcovská domluva učitele, při které lze na žáka vyvíjet velký tlak a lze využít již zmiňované zásady TOP. Je nutné pokládat otázky stroze a sebevědomě, ale bez projevů agresivity.

14. Autorita v edukačních souvislostech (autorita, autorita a sociální role, autorita formální a neformální, autorita školy, autorita učitele, partnerský vztah učitele a žáka, svoboda a řád, odpovědnost).

Autorita v edukačních souvislostech

autorita:

• legitimní moc, moc uplatňovaná v souladu s hodnotami těch, kdo jsou ovládáni jim přijatelnou formou, která si získala jejich souhlas.

• pojem odvozen z latinského podstatného jména auctoritas se předkládá jako záruka, jistota, spolehlivost, vážnost, moc, vliv

• status osoby ve vztahu mezi dvěma nebo více osobami (status, který lze získat nebo ztratit)

• může vzniknout pouze ve vztahu osob při sociální interakci

autorita a sociální role:

autoritu zde tvoří 2 složky:

• vedoucí (dospělý, učitel) a

• následující (dítě, žák).

Obě role se vzájemně dotvářejí, dolaďují, jsou komplementární, ovšem asymetrické.

autorita formální a neformální:

formální (tradiční): založená na postavení nositele autority v hierarchii, nebo na jeho příslušnosti k určité sociální skupině, bez ohledu na jeho osobní kvality

- je dána zákony a předpisy, které vymezují postavení učitele.

autorita neformální: vyplývá ze svobodného uznání převahy v některé významné oblasti a pozitivního hodnocení jejího nositele

- určitá kvalita vztahu žáků k učiteli, spočívající v dobrovolném přijetí, dobrovolném uznání vedoucího postavení učitele žáky.