Pedagogika - stará 2 orámečkované

Globální výchova hledá způsob, jak změnit osnovy, formu a filosofii školy tak, aby připravovala „celou osobnost“, jak změnit vztah učitele ke studentům a metody vyučování. Na prvním místě je student.

Učitel mu má pomáhat porozumět sobě a ostatním a získat schopnost dívat se na problémy z různých úhlů, nejen pomocí rozumu, ale i citu.

Globální výchova chápe svět jako složitý mnohovrstevnatý systém, cílem výchovy je připravit studenty na spoluřízení tohoto systému.

Dále upozorňuje na to, že změny ve světě probíhají velmi rychle a vyžaduje neustálé posouvání hodnot a vzorců chování.

Autoři globální výchovy kritizují skutečnost, jak se v současné škole plýtvá lidskými možnostmi tím, že se potlačuje přirozená tvořivost a dochází k otupení smyslů, protože se zpravidla zaměstnává jen zrak a sluch.

V globální výchově je forma výuky zásadní – žák nesmí získávat vědomosti odděleně bez souvislostí.

Problémem současné školy je to, že učitelé vyžadují znalost faktů z učebnic a nezajímá je vlastní názory žáka.

Škola pro 21. století by měla studenta vést k sebeúctě a úctě k ostatním, rozvíjet jeho myšlení, chápat vznik předsudků a bojovat proti nim.

Cíle globální výchovy

• Uvědomění si systému světa

• Uvědomění si pohledu na svět

• Pochopení vlastního vztahu k planetě

• Vědomí zapojení a připravenosti

• Vědomí procesu

• vytvořit a prosadit novou etiku ve vztahu k Zemi a k životu a uskutečňovat ji v praxi;

• integrovat ochranu Země a života s rozvojem tak, aby se zajistila udržitelnost planety;

• odstranit hrozbu války a politického, rasového, … nepřátelství,

Z hlediska učitele je globální výchova náročná – požaduje individuální a dlouhodobé hodnocení každého žáka – to je časově náročné a musí se proto hledat kompromis mezi formálním hodnocením a filosofií globální výchovy.

Globální výchova se snaží, aby do hodnocení mohl zasahovat zkoušející i student.

Jde o souhrn hodnocení slovních projevů.

Zapojení jednotlivce do práce skupiny a studentovy práce.

Důraz je kladen na rytmus hodiny, učitel má nejprve navodit stimulující prostředí, kde si všichni důvěřují a respektují se, potom vede studenty k formulování a řešení problémů a nakonec ke konkrétní akci.

Globální výchova v praxi: např. rozlišování příslušnosti k souboru ve hře, při níž mají hráči na zádech nálepku s označením přírodniny, živočicha, odpadu, energetického zdroje, města apod. V průběhu hry dostávají sérii pokynů, podle kterých se řadí do skupin – může to být rozdělení: a) na rostliny, živočichy a ostatní, b) na přírodniny, které se nacházejí v naší přírodě a ostatní, c) na přírodniny, které člověk přímo používá a na ostatní

Cíle globální výchovy v praxi: rozvíjení systémového myšlení, poznání současného stavu planety a jeho dynamiky, pochopení vlastního vztahu k planetě a poznání způsobů vlastního zapojení do společenského dění, poznání zorného úhlu pohledu vlastního i ostatních, chápání, hodnocení a podpora diverzity kulturní a etnické