SZZ Psychologie

- 

snížená schopnost adaptace, nerozhodnost 

- 

nepřizpůsobivost, nebo zhoršená adaptace (zejména ve smyslu sociální přizpůsobivosti) 

- 

ve škole se vyskytuje hlavně maladaptivní profesní a studijní orientace - žák projevuje nerozhodnost v tom 
jaké povolání si má vybrat, neangažovanost při volbě povolání, pasivitu, lhostejnost k vlastní budoucnosti. 

- 

projevuje se hlavně poruchami chování obecně a poruchami chování obecně a poruchami učení specificky ve 
školním prostředí (antisociální chování)}. 

- 

Typy maladaptace – únik do fantazie, ješitnost, sebeidealizace, úzkostlivá konformita, adaptace útokem. 

 
Vztah  učitele  a  žáka  je  mezilidský  vztah,  který  ovlivňuje  průběh  i  výsledek  učitelova  vyučování,  žákova  učení, 
kvalitu  jejich  spolupráce,  sociální  percepci,  emociální  a  motivační  aspekt  výuky.  Tento  vztah  je  dán  obecními 
sociálními rolemi, které oba zastávají a potom zvláštnostmi obou aktérů (pohlaví, věk, očekávání), zvláštnostmi jejich 
očekávání, zvláštnostmi vyučovacího předmětu, délkou a frekvencí jejich vzájemného setkávání… 
Vztah učitele a žáka musí být především postaven na vzájemném respektu. Pokud učitel nerespektuje žáka, nemůže 
očekávat, že žák bude respektovat jeho. Respekt nemůže být ostaven na mocenské převaze učitele nebo na důkladně 
propracovaném  školním  řádu.  Respekt  se  vyznačuje  vzájemnou  důvěrou  a  svobodou.  Důvěrou,  že  nebudu  raněn  ve 
svých  citech  a  očekáváních  a  svobodou  otevřeně  diskutovat  o  věcech  příjemných  i  nepříjemných.  Zejména  na  1. 
stupni ZŠ je vztah mezi dítětem a jeho učitelem či učitelkou zcela zásadní. Dítě potřebuje, aby je měl učitel rád, aby 
k učiteli cítilo důvěru a aby se na spolupráci a setkávání s ním těšilo. Musí mít pocit, že mu ve škole rozumí, i když 
dokonale nesplňuje výkonová očekávání, požadavky osnov, i když je v něčem pozadu či naopak velmi napřed. Dítě se 
potřebuje  cítit  ve  škole  spokojené,  potřebuje  chodit  do  školy  rádo.  Pedagogická  očekávání  nesmí  nikdy  zastínit 
potřebu zdravého vývoje dítěte. Ambice učitele děti něčemu naučit nikdy nesmí zastínit ambici mít ve třídě spokojené 
děti.  Děti  se  chtějí  učit,  do  první  třídy  se  těší,  chtějí  být  velké  a  chytré.  Pokud  se  chceme  dozvědět,  zda  to  děláme 
dobře, zeptejme se jich, zda se těší i do druhé třídy. 
 
Psychické  stavy  žáka  výrazně  ovlivňují  průběh  a  výsledky  učení.  Pro  učení  je  důležité  udržování  stavu  optimální 
pozornosti, která je ovlivňována dalšími faktory, jako je únava. 
Únava  -  vzniká  jako  důsledek  činnosti  člověka,  je  to  psychofyzický  stav  lidského  organismu.  Podstatou  únavy  je 
porucha mezi základními nervovými procesy, mezi podrážděním a útlumem 
Příznaky  únavy  -  nechuť  k  práci,  nezájem,  nejistota,  nerovnoměrnost  výkonu,  pokles  iniciativy,  podrážděnost, 
neadekvátní  reakce,  zhoršení  spolupráce,  změny  pozornosti,  zhoršení  motorické  činnosti,  prodloužení  reakční  doby, 
poruchy úsudku. 
Druhy únavy: subjektivní - objektivní; emocionální - tělesná (fyzická) - psychická;