SZZ Psychologie

pracovníka obtěžovat

3.  Frustrace (zmaření) – pracovník nerad chodí do práce, je svým zaměstnáním zklamán 
4.  Apatie (netečnost) – pracovník vnímá klienty nepřátelsky, dělá jen to nejnutnější5.  Syndrom vyhoření – je dosaženo naprostého vyčerpání 

Příznaky: 

  chronický stav vyčerpání 
  utlumení dřívější aktivity, iniciativy a kreativity 
  depresivní, podrážděná nálada, pocit „otrávenosti“, nudy,, absurdity, rezignace 
  změny  v postoji  j  činnosti,  které  se  člověk  plně  věnuje  –  od  původního  nadšení  přechod  k lhostejnosti  až 

odporu 

  změna ve vztahu k lidem – komunikace se pro člověka stává nepříjemnou a vytrácí se snaha pomáhat druhým 
  značně snížené sebevědomí 
  ztráta ideálů 
  různé somatické obtíže 
  zvýšené riziko vzniku závislosti (na kouření, alkoholu aj.) 

 
Když  se  změní  situace,  ve  které  syndrom  vyhoření  vznikl,  a  také  postoj  člověka  k situaci,  činnosti,  vztahům  a 
podmínkám,  syndrom  se  oslabuje  až  mizí.  Při  obnovení  zátěže,  zvláště  při  ztrátě  pocitu  smysluplnosti,  se  obtíže 
obnovují. 
Syndromu  vyhoření  lze  čelit  a  také  předcházet  řadou  opatření,  které  obecně  podporují  příznivý  vývoj  osobnosti  a 
duševní zdraví: 

  dobré a detailní ujasnění si životních cílů a smyslu vlastní práce 
  adekvátní,  mnohostranný  životní  styl,  střídání  práce  s odpočinkem,  zájmovými  činnostmi  a  zábavou  (opak 

„workoholismu“)