SZZ Psychologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
sledovat činnosti, výkony a chování žáků v přirozených podmínkách
sledovat emoční projevy žáků ve vztahu k činnostem, výkonům, úspěchům a nezdarům
sledovat sociální komunikaci a interakci žáků, jejich sociální role a vztahy
pozorovat projevy téhož žáka v různých situacích a podmínkách – při výkladu učitele, při písemné práci, při
řešení úlohy ve skupině, o přestávce, cestou do školy, na exkurzi, na výletě, při únavě nebo začínající nemoci,
po úspěchu i nezdaru, po konfliktu se spolužáky či učitelem atd.
komunikovat se žákem a sledovat jeho projevy, vést rozhovor se žákem, jeho rodiči, spolužáky atd.- srovnávat
pohledy různých osob na stejnou skutečnost
doplňovat svá poznání žáka údaji z vyšetření psychologa, lékaře, sociálního pracovníka aj.
92
Metody:
Pozorování - základní metodou psychologie
- záměrné, cílevědomé, systematické smyslové vnímání jevů
- pozorováním se zjišťují vnější projevy člověka – chování, podle nichž může psycholog usuzovat na jeho prožívání
Druhy pozorování:
Introspekce – pozorování sama sebe, vlastního nitra
Extrospekce – pozorování jiných
individuální – jednoho člověka – např. jedno z dětí při práci ve skupině
skupinové – celé skupiny
řízené (navozené) – např. pedagog určí skupiny
volné (přirozené) – pedagog nijak nezasahuje do pozorování
krátkodobé – v krátkém časovém úseku
dlouhodobé - longitudiální
přímé nepřímé - jinou osobou, audionahrávka, videonahrávka
zjevné
skryté - jednosměrně průhledná stěna, skrytá kamera
celkové – např. Jaká je úroveň grafomotoriky žáka?
částečné – např. Jakým úchopem žák drží tužku?
zúčastněné - na určitou dobu se začleňujeme do pozorovaného ped.procesu
nezúčastněné
strukturované - stanovíme druhy jevů, kategorie, kt. budeme sledovat,
nestrukturované – pozorování spontánní činnosti bez přípravy pozorovacího systému
Záznam pozorování: pozorovací arch, karty, škály, deník, magnetofon, videokamera
Při pozorování můžeme využít škálování, kdy pomocí zvolené stupnice (škály) posuzujeme míru určité kvality. Škála
- numerická (1 – 2 – 3 – 4 – 5 – N), kategoriální (stále – velmi často – často – občas – nikdy – N) nebo grafická
(hodnocení je vyjádřeno graficky, nejčastěji na přímce – v poloze svislé nebo vodorovné).
Mívá obvykle lichý počet stupňů (3, 5, 7) spolu se stupněm N (= nemohu se vyjádřit, nehodí se) a je často bipolární:
např. Posuzovaný žák je v hodinách matematiky: pasivní– 1– 2– 3– 4 – 5–aktivní-N
Rozhovor (interview)
individuální skupinový
standarizovaný (řízený) - podle předem promyšlených a připravených otázek
nestandarizovaný (improvizovaný, volný) – otázky nejsou připraveny
polostandarizovaný – je kombinací obou, některé otázky jsou předem připravené,
Rozhovor zpravidla probíhá v několika fázích:
Úvodní fáze – navázání kontaktu, určení tématu a času, zajištění bezpečí zneužití informací
Vedení rozhovoru – kladení připravených otázek, odstup a zároveň zaujetí pro problém
Závěr – shrnutí poznatku, uvolnění atmosféry, doporučení dalšího postupu
Techniky kladení otázek:
Přímé (uzavřené) – ano – ne, jedna odpověď,… např. Unavuje tě vyučování?
Nepřímé (otevřené a polootevřené – naznačující) např. Jak se cítíš na konci vyučování?