SZZ Psychologie

Vývoj  a  formování  morálních  aspektů  osobnosti  probíhají  jako  složité  procesy  socializace,  interakce  s prostředím  i 
vnitřních změn a autoregulace.  

Působí přitom zejména: 

  vztah dítěte k rodičům a dalším dospělým osobám 
  vztah dítěte k vrstevníkům 
  sdělovací prostředky, pořady, filmy, knihy, aj. 
  společenské podmínky a tradice 
  vnitřní zpracování vnějších podmínek vyvíjejícím se dítětem a mladistvím 

 
Dítě  přejímá  normy,  názory  a  postoje  rodičů  i  formy  jejich  chování  a  jednání  pokud  rodiče  své  názory  a  postoje 
rozumně  přiměřenou  formou  dítěti  zdůvodňují,  místo  toho,  aby  je  násilně,  autokraticky  prosazovali  a  pokud  mají 
rodiče k dítěte kladný emoční vztah.  

Rodič by měl být pro dítě modelem člověka, který je empatický, snaží se vžít do druhého a respektovat jeho potřeby, 
posuzuje chování a činy s přihlédnutím k záměrům, a ne pouze podle výsledného vnějšího efektu (např. zda dítě něco 
poškodilo  záměrně  nebo  jen  nešťastnou  náhodou).  To  umožňuje  dítěti  pochopit  význam  záměru  při  morálním 
posuzování lidských činů.  

Pro  morální  vývoj  dítěte  je  také  důležitá  skupina  vrstevníků.  Dítě  tak  může  získat  zkušenosti  v komunikaci  a 
interakci mezi osobami, které jsou si relativně rovné (sociálním postavením, zkušenostmi, fyzickou silou, rozvinutostí 
intelektu atd.). Potřebuje jak vrstevníky stejně staré, tak starší – přejímá od nich zkušenosti, i mladší – o ně pečuje a 
předává jim vlastní zkušenosti.