SZZ Psychologie

c)  poměr mezi příznivými a nepříznivými atributy spojovaných s určitým prvkem (např. předpojatost, 

nadržování, odmítání, očekávání..) 

d)  suma asociací vztahující se např. k určitému znaku (asociace, metafory, parafráze..; vypovídá o intenzitě, 

síle prožitku vztahu, který symbol pro účastníky komunikace má) 

 
- samostatným problémem obsahové analýzy je jejich výpověď o autorovi a jeho vztahu k recipientovi; zde jsou 
sledována další kritéria: 

a)  frekvence sebereprezentujících prvků – ego-skóre („já“), snaha překvapit, ohromit, dosáhnout ocenění od 

recipienta; patří sem i zdůrazňování vlastního postavení, ohánění se tituly a funkcemi…) 

130 

b)  frekvence tendencí k podceňování … 
c)  frekvence manipulace – zneužití komunikace k dalším skrytým záměrům 
d)  členění, struktura textu (snaha uspořádat, upřesnit nebo naopak zahltit, šokovat..) 
e)  nasycení informacemi (kvalita a kvantita informací) 
f)  prezentace hlediska autora (vyjadřuje autor svůj pohled na dané téma nebo ne?) 
g)  míra interpretace (autor uplatňuje svůj subjektivní postoj, ale vydává ho za odborný a nestranný, maskuje 

ho za informace z jiných zdrojů) 

h)  způsob zacházení s přebíranými či prezentovanými myšlenkami jiných lidí (snaha vydávat je za vlastní, 

odmítání jiných názorů a shazování autora, překrucování…) 

i)  tendence k stylizaci (stylizování se do určité role – např. „poradce“, „vševěd“…)   

 
 
Formální analýza komunikace: 
 
- přináší výpověď o účastnících komunikace a umožňuje pochopit skutečný obsah komunikace – jak lidé komunikují, 
jaký čas věnují dialogu, jak se na něm podílejí,… 
- formální charakteristiky komunikace: