Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

0,76

0,59

0,59

0,46

velmi často

sem tam

zřídka

nikdy (zcela výjimečně)

Celk

ov

á 

ad

ap

ta

ce 

žá

ků

 6.

 tř

íd

Setkání se se současným třídním učitelem již před přechodem na druhý stupeň ZŠ

Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd na jejich setkání se s třídním 

učitelem

0,59

0,69

0,59

0,54

velmi často

sem tam

zřídka

nikdy (zcela výjimečně)

Celk

ov

á 

ad

ap

ta

ce 

žá

ků

 6.

 tř

íd

Střídání různých učitelů v předmětech již na prvním stupni ZŠ

Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd na střídání různých učitelů 

76 

stupni ZŠ ve všech předmětech stejného učitele, jejich celkovou adaptaci na druhý stupeň ZŠ 

to v mnoha případech ovlivnilo k horšímu. 

V H4. jsem formuloval, že úroveň celkové adaptace u žáků 6. tříd na přechod z prvního 

na druhý stupeň ZŠ významně pozitivně ovlivňují dostupné pociťované zdroje sociální opory. 

Graf č. 9: Působení zdrojů sociální obory pociťovaných žáky 6. tříd 

Tento graf vychází z otázek 17 – 20. Podle grafu můžeme říci, že z pociťovaných sociálních 

opor žáky 6. tříd, celého mého výzkumného vzorku, je nejvýznamnější opora rodičů. (Tedy 

položka  20  měla  z těchto  čtyř  položek  nejvyšší  průměrnou  hodnotu).  Následně  jako  druhá 

nejvýznamnější  je  sociální  opora  kamarádů,  která  však  měla  oproti  opoře  rodičů  méně  než 

poloviční  hodnotu,  dále  škola  a  učitelé.  Jako  nejméně  významným  zdroje  sociální  opory  se 

ukázali  spolužáci.  Opora  rodičů  je  zde  zároveň  nejvýznamnějším  protektivním  faktorem 

zvládání zátěže žáků 6. tříd při přechodu z prvního na druhý stupeň. 

Pokusil jsem tyto údaje ještě porovnat mezi dívkami a chlapci.